Modřanská rokle a Cholupický vrch

[ Historie |  Základní charakteristika |  Orientační mapa |  Zajímavosti |  Rekreace | Ochrana přírody a krajiny |   Péče o les |  Zastoupení dřevin |  Věková skladba porostů |  Fotogalerie ]

Použité texty byly pževzaty z brožury Modřanská rokle a Cholupický vrch vydané v roce 20010 Odborem ochrany prostředí MHMP. Autory textu a fotografií jsou Mgr. Jana Karnecká a Ing. Dan Frantík.

• brožura ve formátu PDF ke stažení (vel. souboru 786 kbyte)

 

Historie lesů v okolí Modřan a Cholupic Modřanská rokle vznikla během čtvrtohor při zahlubování vltavského údolí a jejích přítoků. Zaříznutí Libušského a Písnického potoka odkrylo geologické vrstvy v podloží čtvrtohorních vltavských teras. Lesy Modřanské rokle a Cholupického vrchu nejsou původními historickými lesy. Minimálně do roku 1879 se zde nacházely louky a pastviny se zajímavou teplomilnou květenou. V okolí prameniště Písnického potoka se dokonce vyskytovaly zrašeliněné louky, kde rostly chladnomilné druhy rostlin podhorského charakteru. Poslední zbytky těchto luk byly odvodněny zhruba před 45 lety. V polovině osmdesátých let 20. století byla v horní části Modřanské rokle vybudována retenční nádrž Libušská, která slouží k zachycování přívalových srážek z horní části povodí a okolních sídlišť. Lesy v okolí Modřanské rokle a Cholupického vrchu patřily v minulosti většinou k velkostatkům Komořany a Dolní Břežany. Malá část také patřila k panství Kunratice. Dvory Komořany a Komořánky přešly v 16. stol. do vlastnictví Sternů z Hirschfeldu, v roce 1621 byl majetek konfiskován a postoupen Zbraslavskému klášteru. Při josefinských reformách v roce 1785 byl klášter zrušen a panství Zbraslav bylo předáno náboženskému fondu pod administrativní správou státních statků. V roce 1827 koupil toto panství kníže Bedřich Oettingen-Wallerstein. V roce 1865 byl oddělen od Zbraslavi velkostatek Komořany a prodán rytíři z Albertů. Po nich se již majitelé měnili velmi často. Ve 20. století již byla většina pozemků ve vlastnictví obce Modřany. Zalesnění Modřanské rokle a oblasti Cholupického vrchu se datuje k první třetině 20. století, mezi roky 1910 a 1938. Zalesnění bylo z převážné většiny provedeno dřevinami stanovištně nevhodnými a nepůvodními, jako je trnovník akát, borovice černá a smrk ztepilý. Od roku 1963 je území ve správě státních lesů a roku 2001 přechází vlastnictví a správa těchto lesů na hl. m. Prahu.    Rekreace: Lesy Modřanské rokle a Cholupického vrchu se nachází v těsné blízkosti sídlišť a jsou proto vyhledávanou rekreační lokalitou. Les je snadno dostupný MHD a také ho lze navštívit na kole – územím vede několik cyklistických stezek. Jedna stezka prochází přímo celou Modřanskou roklí, další pak podél Cholupického potoka přes Cholupický vrch do Modřanské rokle. Zajímavostí je také naučná stezka Modřanskou roklí se sedmi zastávkami, na kterých se dozvíme, krom jiných informací, na jaké rostliny a živočichy je zde možné narazit. Oblíbeným návštěvním místem je dětské hřiště nad retenční nádrží Libušská. Příjemná procházka je i podél Libušského potoka, který zde má přírodní koryto se spoustou pěkných zákoutí a tůněk.

Modřanská rokle a Cholupický vrch - orientační poloha v Praze  Základní charakteristika: Rozloha: 164,28 ha Katastrální území: Cholupice, Libuš, Modřany, Písnice Nejvíce zastoupené dřeviny: trnovník akát, borovice černá, smrk ztepilý a borovice lesní Převládající stanoviště: živná stanoviště nižších poloh Věk porostů: Nejvíce je zastoupena 4. věková třída, tedy věk 61-80 let Rozloha lesních porostů: 152,93 ha Rozloha nelesních ploch (louky, cesty): 11,35 ha Vlastník lesa: Hlavní město Praha Správce lesa: Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl. m. Prahy Údržbu provádějí: Lesy hl.m. Prahy Přístupnost pro veřejnost: ANO, celoročně, zdarma bez omezení

 

Orientační mapka:

1. Bývalá skládka, 2. Tůně, 3. Jeden z opuštěných lomů, 4. Fragmenty stepi

• mapka k vytištění (PDF formát, vel. 4,9 Mbyte)

---

Zajímavosti:

Lomy

V modřanské rokli se nacházelo několik lomů, kde se těžily dosti pevné proterozoické droby s vložkami břidlic jako stavební kámen a podřadný štěrk. Z významných geologických fenoménů je zde odkryt Závistský přesmyk a výchoz vzácných proterozoických slepenců..

 

Skládka inertního odpadu

V sedmdesátých letech byla na pravé straně údolí zřízena velká skládka odpadů (nepovolené skládky zde byly už v šedesátých letech). Přestože byla deklarována jako skládka inertního odpadu, skládkoval se zde i směsný komunální odpad. Dnes je skládka uzavřena a částečně zrekultivována a její dopady na okolní území jsou zřetelně menší..

---

Ochrana přírody a krajiny:

Přírodní památka Modřanská rokle

Přírodní památka Modřanská rokle je tvořena poměrně úzkým údolím Libušského potoka ve směru západ-východ se strmými severními a většinou mírnějšími jižními svahy a údolím Písnického potoka. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1988 a zaujímá plochu 124,88 ha. Předmětem ochrany je zajištění zachování erozního zářezu Libušského potoka s geologickým profilem v proterozoiku a ordoviku a s výchozem proterozoických slepenců. Dále pak přirozené údolní potoční nivy Libušského potoka s přirozeným porostem jasanů a olší a krajinářsky významného celku..

---

Péče o les v současnosti:

V současné době je snahou nevhodné dřeviny nahradit dřevinami původními. V místech, kde je dostatek půdy, dochází ke kácení především akátových a smrkových porostů, v oblasti Cholupického vrchu pak i smíšených porostů akátu a borovice černé. Část jižních svahů Modřanské rokle je natolik kamenitá a skalnatá, že zde pravděpodobně žádná jiná dřevina než akát neporoste ani v budoucnu. Jedná se zejména o svahy okolo bývalého lomu pod retenční nádrží. V jiných částech lesa se vysazují zejména duby, buky, borovice lesní a habry, v oblasti mimo chráněné území (Cholupický vrch) se poměrně daří i výsadbám douglasky a modřínu. V rámci lesního hospodaření se v porostech středního věku (20-60 let) provádí probírky a v mladších porostech prořezávky. Lesy Modřanské rokle a Cholupického vrchu jsou (jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy) obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu FSC® (Forest Stewardship Council®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k výrazně mimoprodukčnímu poslání pražských lesů. Části lesa (tzv. referenční plochy) jsou v bezzásahovém režimu (s výjimkou opatření proti hmyzím škůdcům). V těchto porostech je proto možné setkat se např. s odumřelými stromy, které se ponechávají k přirozenému rozpadu a z lesa se neodstraňují

 

Zastoupení dřevin:

Snahou správce lesa je, aby se zastoupení dřevin blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. To znamená, že na jižních svazích by měly růst teplomilné doubravy, obdobně jako na svazích Břežanského údolí, a na severních svazích pak habrové doubravy, jaké můžeme doposud vidět v Dalejském háji v Hlubočepích. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční – především rekreační – poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín, douglaska). Současné procentuální zastoupení dřevin znázorňuje graf č.1. Ideální (přirozené) zastoupení dřevin zobrazuje graf č.2. Přirozené zastoupení dřevin vychází z vlastností daného stanoviště, které jsou charakterizovány zejména klimatickými poměry a půdními vlastnostmi daného území. Rozložení jednotlivých stanovišť zobrazuje graf č.3.

Graf č.1 Současné procentuální zastoupení dřevin

Graf č.2 Ideální (přirozené) zastoupení dřevin

Graf č.3 Rozložení jednotlivých stanovišť

 

Živná stanoviště nižších poloh - stanoviště na úrodných půdách, svahy až plošiny
Extrémní stanoviště nižších poloh - mimořádně nepříznivá stanoviště
Exponovaná stanoviště nižších poloh - stanoviště prudkých a exponovaných svahů

Na území lesů Modřanské rokle a Cholupického vrchu převládají živná stanoviště nižších poloh (zejména v lesích mimo vlastní rokli). Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému a buku lesnímu.

 

Věková skladba porostů:

Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také mnohé o jeho historii. Graf č.4 jasně ukazuje na nevyrovnanou věkovou strukturu, kde chybí  mladé i staré porosty, a vypovídá o jednorázovém zalesnění původně nelesních ploch.

Graf č.4 Věková skladba dřevin