Pražské studánky - Stydlá voda

• podrobná mapa ke stažení (JPEG, vel 900 pxl)

Zajímavosti v okolí:

• Studánka leží v přírodní rezervaci Prokopské údolí a v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí
• Nad studánkou se nachází významná archeologická lokalita – Butovické hradiště
• kolem studánka prochází žlutě značená turistická stezka z Jinonic do Hlubočep spolu s naučnou stezkou Prokopské údolí – Butovickým hradištěm (její 6. zastávka, umístěná na ostrohu nad studánkou, se o studánce zmiňuje), údolím pod studánkou pak vede modře značená turistická stezka z Hlubočep do Holyně spolu s naučnou stezkou Údolím Dalejského potoka

další studánky v okolí: Na Troníčku a Krajcperk, v Dalejském údolí pak nejblíže studánka V Červeném lomu

Literatura:

• Eberl Zdeněk, Petrovský Vladimír: Historický místopis Prokopského údolí - vlastním nákladem, Praha 1979 (str. 235-236)
• Kadlecová Renáta, Žák Karel: Krasové prameny Českého krasu - In: Český kras XXIV - Muzeum Českého krasu, Beroun 1998 (str. 28)
• Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 149)
• Tesař O., Součková M.: Inventarizace zdrojů podzemních vod využitelných jako voda užitková ve Velké Praze (+ Seznam registrovaných zdrojů) - IKE s.r.o., Praha 1995
• Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 20)
• Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 21, 32)

Informační zdroje na internetu:

• Národní registr pramenů a studánek: http://www.estudanky.eu

Informační letáky a brožury k dispozici: -

Rok 2014:

Zdrojem podzemní vody je krasovo puklinový kolektor tvořený paleozoickými horninami devonu, zastoupených vápenci zlíchovského souvrství (šedé jemnozrnné organické a mikritické s hojnými rohovci). Krasové prostředí je charakteristické výskytem výrazných soustředěných pramenů a vyvěraček z širokých puklin s poměrně vysokou vydatností (až v desítkách l.s^-1). Hladina podzemní vody je v kolektoru nesouvislá. Celkově se vydatnost pramene podzemní vody pohybuje odhadem do 0,2 l/s, nejsou k dispozici archívní měření vydatnosti.

Podzemní voda je se středně mineralizovaná, neutrálního až mírně alkalického pH, převážně hydrochemického typu Ca-HCO₃-SO₄, zvýšený obsah síranů je přirozený. Vykazuje vysoké obsahy vápníku a hořčíku. Přirozený je vyšší obsah síranů. Voda je přesycena kalcitem, který se po odplynění CO₂ sráží ve formě travertinů a vytváří typické inkrustace na úlomcích hornin a organickém materiálu na odtoku.

Kvalita podzemní vody jeví slabé známky antropogenního ovlivnění. Obsahy dusičnanů jsou dlouhodobě vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě, a to téměř dvojnásobně. Vyšší je také celková tvrdost vody (Ca+Mg). Trend nelze spolehlivě určit, k dispozici jsou pouze dva archivní neúplné rozbory starší více jak 10 let. Zdá se ale, že se kvalita podzemní vody nezhoršuje. Podzemní voda nebyla analyzována na všechny limitované ukazatele!

20XX:

Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato – uhličitano – síranového typu se slabě alkalickým pH a dosti vysokou mineralizací.

Obsahy dusičnanů a síranů jsou vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. U dusičnanů je to cca o 100%, u síranů je překročení menší - o několik %.
Zároveň byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny nárazově zvýšené počty koliformních bakterií a Enterokoků, což indikuje přítomnost fekálního znečištění v okolí tohoto pramene. Také byly v podzemní vodě naměřeny zvýšené počty psychrofilních bakterií, což dokládá průsak povrchové vody do této studánky.
Ostatní možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly v této studánce zjištěny v nadlimitním množství.

Vydatnost tohoto pramene do 0,1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.

Trendy: koncentrace dusičnanů a síranů klesají, ale počty fekálních a psychrofilních bakterií stále kolísají, takže je nutno konstatovat, že nárazově dochází k přítoku znečištěné vody do studánky.