Praha se stala členem celoevropské iniciativy s cílem přizpůsobování se probíhajícím změnám klimatu poté, co byl na základě podnětu Rady hl. m. Prahy primátorkou Adrianou Krnáčovou podepsán přístupový dokument Mayors Adapt. Město se tím zároveň zavázalo k vytvoření vlastní adaptační strategie do dvou let od přistoupení k iniciativě. Vypracování této strategie má na starosti Odbor ochrany prostředí ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje a dalšími odborníky z veřejného i soukromého sektoru.
Podpis přistoupení hl. m. Prahy k iniciativě Mayors Adapt je dále závazkem pravidelně sledovat a hodnotit proces a průběh adaptačních opatření a vypracovat pravidelné hodnotící zprávy. Vše probíhá pod dohledem radní pro otázky životního prostředí RNDr. Jany Plamínkové (Tisková zpráva hl. m. Prahy z 15. března 2016).
Vytvoření adaptační strategie města je prvním krokem v přípravě na budoucí změny klimatu. Vlny veder a sucha, ale i častější povodně a nerovnoměrné rozložení srážek v průběhu roku jsou stále častějšími problémy, které se navíc v městském prostředí projevují intenzivněji než v otevřené krajině. Vysoké procento nepropustných povrchů, hustá zástavba a nedostatek zeleně zapříčiňují nejen tepelný městský ostrov, který ještě zvyšuje pocitovou teplotu ve městě, ale zároveň ovlivňují rychlost odtoku vody a omezují možnosti vsakování.
Adaptační opatření je možné rozdělit na čtyři základní kategorie. Jsou to prvky zelené, modré a šedé infrastruktury a opatření vzdělávacího charakteru. Do zelené infrastruktury řadíme taková opatření, která zvyšují podíl přírodě blízkých ploch ve městech, vytváření systémů ekologické stability atd. Do této kategorie patří i budování zelených střech a zelených fasád, které fungují jako přírodní chlazení budov a zvyšují energetickou efektivnost staveb. Modrá infrastruktura pracuje s prvky vodního hospodářství. Příkladem může být zvyšování retenční schopnosti krajiny, obnova původních koryt vodních toků, ale také využívaní dešťové a odpadní vody pro závlahy nebo třeba splachování toalet. Šedá infrastruktura využívá technické prvky, zde je možné uvádět například využití solárních a fotovoltaických panelů, zateplování budov, nebo opatření větších rozměrů jako jsou například protipovodňové hráze atd. Čtvrtou skupinou jsou opatření edukativního rázu, můžeme také hovořit o environmentální výchově, případně ekologické osvětě. Tato forma adaptačních opatření míří přímo na obyvatele, které se snaží upozornit, eventuálně poučit, jak být k přírodě šetrnější a jak omezit zbytečné plýtvání energií a finančních prostředků.
Iniciativa Mayors Adapt představuje zároveň aktivní komunikaci mezi jednotlivými signatáři. Praze byl jako mentor přidělen bavorský Mnichov, který by měl pomoci hlavnímu městu v otázkách přípravy adaptační strategie, případně ukázkou již realizovaných adaptačních opatření. Zástupci Odboru ochrany prostředí MHMP a Institutu plánování a rozvoje se zúčastní na konci dubna třídenní návštěvy Mnichova, kde budou seznámeni s danou problematikou na místě.
Praha tak po vzoru dalších evropských metropolí dala jasně najevo, že jí otázka změny klimatu není lhostejná a přizpůsobení se těmto procesům považuje za klíčové k udržení kvality života a životního prostředí na svém území.
O Mayors Adapt
Mayors Adapt je celounijní iniciativa realizována jménem Evropské komise, jejímž cílem je zapojit města a podpořit je v přizpůsobování se změně klimatu. Byla spuštěna v březnu 2014 v rámci Paktu starostů a primátorů, stěžejní evropské iniciativy zaměřené na aktivní zapojení měst do zmírňování změny klimatu. Mayors Adapt rozšiřuje činnosti, kterým se již města věnují v rámci Paktu starostů a primátorů, a podněcuje je k uceleným a jednotným krokům v oblasti změny klimatu. V současnosti čítá iniciativa 149 signatářů z 25 zemí a zdůrazňuje tak reálnou potřebu přizpůsobování měst na lokální úrovni. Výčet signatářů zahrnuje několik hlavních měst (Kodaň, Madrid, Lisabon, Stockholm, Dublin, Bratislava, Reykjavík), velké metropole i malé obce a další se stále připojují.
