 |
PROJEKT BYL SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ, EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MMR |
(následující text byl převzat ze stránek Lesů hl.m. Prahy)
Kyjský rybník byl spolu s dalšími rybníky na Rokytce založen pravděpodobně v 14. stol. z podnětu prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic jeho první odbahnění bylo provedeno v roce 1962, kdy byla již větší část rybníka zcela zarostlá. Odbahněna byla jen jeho polovina. Další část byla odbahněna až v 80. letech 20. stol. společně s výstavbou sedimentační nádrže a dělící hráze.
Kyjský rybník je zanesen cca 60 000 m3 bahna, které dosahuje místy mocnosti až 1 m. Vzhledem k tomu, že se rybník nedá zcela vypustit a předpokládá se, že dno rybníka nebude dostatečně únosné pro těžkou techniku, byla zvolena metoda odbahnění plovoucím sacím bagrem.
Práce na odbahnění rabníka byly zahájeny v červnu 2007. Nejprve byla hladina v rybníce snížena a byly zahájeny přípravné práce. Poté byla hladina opět mírně zvýšena a začalo odtěžování bahna sacím bagrem. Odvodňování rybničních sedimentů v současné době probíhá na technologickém zařízení mimo prostor rybníka, jehož součástí je usazovací nádrž, zařízení pro předčištění, zařízení pro homogenizaci a odstředivky.
Po vyhodnocení provozu tohoto zařízení za rok 2007 bylo zjištěno, že kapacity odstředivek zdaleka nevyhovují potřebám těžby sedimentu a že technologie odvodnění sedimentu nebyla provozovatelem dostatečně zvládnuta.
Aby byl dodržen konečný termín odbahnění a naplněny veškeré cíle projektu bylo po vzájemné dohodě přistoupeno k původnímu řešení - využít jako sedimentační nádržemalý Kyjský rybník. Hydrosměs rybničních sedimentů a vody bude dopravována nejen do DUN Černý Most II, ale i do malého Kyjského rybníka. Po naplnění sedimentační nádrže bude hladina upuštěna aby došlo k odvodnění vytěženého sedimentu. Ten pak bude neprodleně odvážen na příslušnou skládku. Pro zrychlení samotné těžby sedimentu byl na rybník nasazen druhý sací bygr. Odbahňování rybníka bude dokončeno v červenci 2008.
Odbahněním by ovšem práce na Kyjském rybníce skončit neměly. Odbor ochrany prostředí MHMP připravuje projekt opravy Kyjského rybníka, v rámci kterého bude opraveno vypouštěcí zařízení rybníka, upraveny a zpevněny břehy a dosázena vegetace. Aby v budoucnu nedocházelo k celoplošnému zanášení rybníka, bude v horní třetině vybudována podvodní hrázka, která bude případné sedimenty zadržovat pouze v horní části. Toto řešení se osvědčilo například u Hostivařské přehrady.
Vzhledem k tomu, že se jedná o složitý a komplikovaný projekt, žádáme o pochopení a trpělivost v průběhu odbahňování. Věříme, že i přes některé počáteční a krátkodobé problémy, povede projekt k dlouhodobému zlepšení životního prostředí Kyjského rybníka a jeho okolí.
VÝBĚR ZHOTOVITELE
Projekt revitalizace Kyjského rybníka se připravuje již od konce roku 2005. Odbor ochrany prostředí MHMP odd. městských organizací, které je řešitelem a garantem tohoto projektu, v listopadu 2006 předalo podklady pro vypsání výběrového řízení na dodavatele odbahnění. Vlivem několika různých faktorů došlo ke zpoždění výběrového řízení a dodavatel byl vybrán až v červnu 2007. Vzhledem k tomu, že projekt je spolufinancován z fondů EU – JPD 2 a konečný termín dokončení projektu červenec 2008 musí být dodržen, začaly ihned přípravné práce (snižování hladiny) přesně dle schválené projektové dokumentace a provozně manipulačního řádu.
SPOLUPRÁCE S ČRS
S Českým rybářským svazem byla celá věc konzultována a Kyjský rybník nebyl již dva roky osazován novou rybí obsádkou a byl sportovními rybáři postupně vychytáván. Zvýšené rizikovosti letního odlovu ryb si byl celý realizační tým projektu vědom, ale v takovýchto případech je potřeba řešit projekt a jeho dopady jako celek, tedy zda výsledný efekt vyčištění a dekontaminace rybníka nepřeváží dílčí rizika. Jakýkoli zásah do vodního či mokřadního biotopu za účelem jeho zachování je vždy pro některé druhy fauny a flory rizikový. Po dokončení prací ale dochází velmi rychle k regeneraci celého prostředí. Názorným příkladem je rybník Aloisov na Černém Mostě, který je po roční opravě a vypuštění v současné době útočištěm mnoha zajímavých druhů fauny a flory, které se zde před zahájením prací ani nevyskytovaly.
VÝSKYT ŠKEBLÍ V RYBNÍCE
Při samotném vypouštění rybníka bylo zjištěno, že se v rybníce vyskytují škeble říční, které při biologickém průzkumu, provedeném před zahájením stavby, nebyly zjištěny. Jednalo se o podprůměrnou populaci čítající celkově několik stovek kusů. Ihned po zjištění výskytu byly škeble pracovníky Lesů hl. m. Prahy sbírány a převáženy na nově zrekonstruovaný a odbahněný Počernický rybník. Část škeblí byla převezena i do rybníka Aloisov. Sběr byl prováděn nejprve 1x, později 2x denně (ráno a odpoledne), a to včetně sobot a nedělí. Při transferech takovýchto živočichů vždy dochází k určitému procentu úhynu, neboť není technicky možné zabezpečit sběr veškerých živých jedinců. Doufáme, že na nových lokalitách budou mít podmínky pro život mnohem lepší. Zprávy TV Nova o ekologické katastrofě s tisíci mrtvých škeblí byly zavádějící a tendenční, již jen proto, že „sbírající dobrovolníci“ byly ve skutečnosti pracovníci Lesů hl. m. Prahy.
EKOLOGICKÁ HAVÁRIE A ÚHYN RYB
V polovině měsíce července došlo na sedimentační části Kyjského rybníka k ekologické havárii, která byla způsobena přítokem splašků z oblasti Černého Mostu. V důsledku této skutečnosti, vysokých teplot a zhoršené kvality vody v Rokytce, která se v tomto období pohybuje mezi stupněm III a VI klasifikace kvality vody, došlo na upuštěné nádrži k úhynu cca dvou metráků ryb. Jednalo se zejména o bílou rybu a mladé rybky, které sportovní rybáři nechytají. Celkově se jednalo o cca 2,5 % celkové rybí obsádky rybníka. Místo úniku splaškové vody se bohužel nepodařilo identifikovat. Veškeré skutečnosti úhynu byly prověřeny pracovníky úřadu MČ Praha 14, s konstatováním, že úhyn byl způsoben zásahem vyšší moci. K podobným úhynům došlo v tomto období například i na Kovářském rybníce v Šeberově, kde navíc nebyla prováděna ani žádná manipulace s hladinou vody.
NOVÁ TECHNOLOGIE TĚŽBY
Po dokončení všech přípravných prací přišel dodavatel stavby fa. Geosan group a.s. s návrhem změny objektu SO 01 – dočasné objekty na sedimentační nádrži. Změna spočívala ve využití objektu DUN Černý Most jako kalové jímky s využitím mobilních odstředivek Flottweg Decanter pro odvodnění hydrosměsi těžené sacím bagrem. OOP MHMP jako zástupce investora s návrhem souhlasil s tím, že nejpozději do 9.10.2007 bude celá technologie zprovozněna a začne odvoz sedimentu. Dodavatel do tohoto data celou technologii zprovoznil a bylo definitivně odstoupeno od původního SO 01 - dočasné objekty v sedimentační nádrži s jeho nahrazením novou technologií na DUN Černý Most. Hladina v rybníce zůstala snížena z důvodu revize hradící klapky rybníka.
Odvodňování rybničních sedimentů v současné době probíhá na technologickém zařízení, jehož součástí je usazovací nádrž, zařízení pro předčištění, zařízení pro homogenizaci a odstředivky. Hydrosměs rybničních sedimentů a vody je dopravována ze sacího bagru pomocí potrubí z HDPE o průměru 300 mm do dešťové usazovací nádrže přes síta. Tato síta slouží k hrubému předčištění od větších částic, které by mohly zanášet další zařízení. Výkon sacího bagru je cca 150 m3/hod. Vzhledem k vyšší kapacitě sacího bagru je provozován dle kapacitních možností odstředivek. Provoz sacího bagru probíhá tedy v rozmezí 2 až 3 dnů za týden, minimálně 16 hodin týdně. Obsluha sacího bagru je tvořena jedním pracovníkem a v ostatní dny nastává odstávka zařízení.
Dešťová usazovací nádrž je rozdělena na tři části, z nichž každá má rozdílnou funkci. Do první vstupní části je čerpána přes síta hydrosměs ze sacího bagru. V této části usazovací nádrže dochází k usazení nejtěžších písčitých frakcí, které nejsou vhodné pro zpracování na odstředivkách. Zde dochází k jejich postupnému hromadění a pravidelné těžbě bagrováním. Tato těžba bagrováním probíhá 1 – 2 dny v týdnu ve chvíli, kdy není v provozu sací bagr.
Přebytečná hydrosměs je odváděna přepadem přes hranu přepadové stěny do druhé části usazovací nádrže. V této části dochází k homogenizaci obsahu nádrže pomocí instalovaného míchadla TBX 2,2 kW a k postupnému zvyšování obsahu sušiny ve směsi. Zároveň jsou zde instalovány sací trubice pro přívod hydrosměsi do odstředivek.
Z této druhé části usazovací nádrže je hydrosměs opět vedena přepadem přes hranu přepadové stěny do třetí, zklidňovací části nádrže, ve které probíhá sedimentace jemných částic, které se nepodařilo zachytit ve druhé části. Přebytečná vyčištěná voda z třetí části nádrže je vedena přepadem přes norné stěny do Bezejmenného potoka. Jakost výstupní vody je kontinuálně sledována pracovníky obsluhy zařízení. Součástí sledování je zjišťování možné přítomnosti např. filmu či fáze plovoucích polutantů, např. NEL. Toto sledování se provádí vizuálně alespoň dvakrát za den nebo vždy při zahájení provozu, při změně parametrů provozu zařízení. Cílem je kontrolovat čistotu vody, která nesmí vykazovat znečištění zbytkovým obsahem pevných látek. Usazený kal bude dále navracen pomocí kalového čerpadla do druhé části nádrže nebo pravidelně bagrován jako v první části nádrže.
Přeprava usazeného a odstředěného kalu probíhá pomocí celokovových kontejnerů typu Abroll. Nákladní vozidla jsou v provozu vždy v průběhu odstřeďování a jsou v kontaktu s obsluhou zařízení prostřednictvím dispečinku. Ten koordinuje vlastní návozy prázdných kontejnerů a odvozy plných kontejnerů. Přeprava probíhá pomocí nákladního vozidla MAN 26.464 s nástavbou Palfinger TA v rozmezí od 6 do 18 hodin. Sediment je v souladu s platnou legislativou odvážen ke konečnému uložení na skládku.
Před zahájením těžby bahna bylo provedeno kontrolní přeměření objemu sedimentu v rybníce. Po dokončení jednotlivých etap projektu bude provedeno zaměření skutečného stavu úbytku sedimentu v rybníce.
CÍLE PROJEKTU A JEJICH PLNĚNÍ
Změna projektu bude i přes prvotní časovou prodlevu jednoznačně celkově šetrnější pro Kyjský rybník i jeho okolí. Práce spojené se zpracováním a odvozem sedimentu budou probíhat mimo vlastní rybník i okolní zástavbu. Rybník bude moci být napuštěn po dobu těžby na provozní hladinu a dojde tak k podstatnému snížení zatížení životního prostředí odbahňováním rybníka.
Dodavatel prací garantuje dodržení termínu odbahnění rybníka nově navrženou technologií, což doložil i kapacitními výpočty a upraveným harmonogramem prací.
Na závěr bychom rádi požádali Vás i veřejnost o pochopení, protože se jedná o velmi složitý a komplikovaný projekt, který i přes některé počáteční a krátkodobé problémy, jak věříme, povede k dlouhodobému zlepšení životního prostředí Kyjského rybníka a jeho okolí.
Projekt je součástí celopražského projektu "Obnova a revitalizace pražských nádrží".
Fotogalerie:
Investor: Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí MHMP, Jungmannova 35/29, Praha 1
Zástupce investora: Ing. Jiří Karnecki - tel.: 236 005 817
Projektant: Ing. Jan Kapsa
TDI: Ekotechnik-inženýring s.r.o., Ing. Jiří Jílek
Dodavatel: Sdružení GEOSAN-LIATIK, Zastoupené Geosan Group a.s., U Nemocnice 430, Kolín III
Zástupce dodavatele: Ing. Ilona Jáchymová - tel.: 246 006 500
Doba realizace: červen 2007 - červenec 2008