„Praha je společně s Jihomoravským krajem v oblasti adaptačních opatření velkým tahounem. O ocenění letos usilují další vydařené pražské projekty. Jedná se většinou o investice města, které si uvědomuje nutnost řešit přehřívání některých lokalit, usychání zeleně či energetickou nehospodárnost některých veřejných budov. Soutěž Adapterra je dobrý způsob, jak na inovativní projekty upozornit, nabídnout inspiraci a možnosti řešení,“ říká Jana Plamínková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí.

Pasivní, šetrně nakládající s energiemi, pitnou i dešťovou vodou, chytrá, přehledná a komfortní až do té míry, že se půl hodiny před výukou v učebnách vše nastaví tak, aby studentům nebylo vedro, zima, nesvítilo na ně příliš slunce a měli přísun čerstvého vzduchu. Navíc ještě stoly na šachy, stolní tenis, workoutové hřiště, venkovní učebnu či relaxační zónu v atriu. To vše nabízí revitalizovaná budova pražské střední školy v Českobrodské ulici. Ještě před čtyřmi roky ale budova fungovala úplně jinak – byla energeticky nehospodárná, velká rovná střecha způsobovala přehřívání a do některých míst pravidelně zatékalo. V obvodovém plášti, vnitřních příčkách a střešní krytině se navíc nacházel nebezpečný azbest.

Dnes škola splňuje nároky pasivní budovy, využívá dvě tepelná čerpadla i fotovoltaickou elektrárnu. Použitá voda z umyvadel a sprch se čistí a poté se s ní splachují toalety. Dešťovou vodu zde zadržují v nádrži a využívají k zalévání zeleně.

Dalším z finálových projektů je nová budova radnice městské části Praha 12, která zastřešila původních sedm detašovaných pracovišť. Zaměstnancům a obyvatelům tak odpadlo složité přejíždění mezi jednotlivými pracovišti. Navíc má budova nižší nároky na spotřebu vody i tepla. Vytápění, chlazení, i stínění budovy reaguje automaticky na míru oslunění či otevření oken. Část energie si radnice vyrábí s pomocí fotovoltaiky umístěné na střeše. Účinné perlátory na vodovodních bateriích zase pomohly snížit spotřebu pitné vody až o 10 procent.

„K výzvám budoucnosti patří kromě přehřívání uvnitř budov také přehřívání exteriérů a veřejných prostor. Mnohdy stačí pořídit vnější stínění oken, pergolu, hustě osázet zelení zahradu či alespoň balkón. Snažíme se revitalizovat a přizpůsobit klimatickým podmínkám komplexně také městské parky a sady. Pěkným příkladem je další projekt ve finále soutěže - Čelakovského sady u Národního muzea v Praze. V roce 2017 vznikl návrh týmu odborníků změnit místo odříznuté od centra velkoměsta rušnou silnicí v reprezentační veřejný prostor – muzejní oázu – která přivádí zpět obyvatele i turisty. Neopomněli při tom na zlepšení podmínek pro stávající stromy, doplnění zeleně či retenci vody v území,“ vysvětluje náměstkyně Jana Plamínková.

Inspiraci pro developery na úpravu venkovního prostředí přináší residenční bydlení Sakura s tisíci kusy rostlin, keřů a stromů na zelených střechách, obvodových římsách i v přilehlém okolí. Například část chodníků, především na severní straně, byla záměrně spádována do přilehlých záhonů. Případné přívalové deště tak méně zatěžují kanalizační systém a záhony mají větší přísun srážkové vody.

Dostatek vody je přitom pro zeleň v suchých létech, jako bylo to letošní, opravdu zásadní. „Doporučujeme městům v ulicích, parcích a dalších veřejných prostorech zlepšovat stávající podmínky pro zeleň a pracovat s dostatečným zasakováním dešťové vody s pomocí zelených ploch, zasakovacích dlažeb, spádováním. Opravdu povedeným příkladem jsou v tomto ohledu obnovené Čelakovského sady, kde se pracovalo s nejmodernějšími technologiemi,“ dodává Andrea Křivánková, koordinátorka soutěže Adapterra Awards z Nadace Partnerství.

Hlasovat pro finalisty soutěže je možné až do 15. října 2022. Informace o vítězných projektech a výsledky hlasování v soutěži Adapterra Awards budou zveřejněny 2. listopadu 2022 v Praze na konferenci věnované adaptačním opatřením.

Pražští finalisté soutěže Adapterra Awards 2022