Charakteristika území: Přírodní památka Zámky se rozkládá na východně orientovaných svazích Vltavy mezi ústím Drahaňského potoka a osadou Zámky. Území je rozděleno na dvě části ostře zaříznutou Zámeckou roklí a je tvořeno horninami svrchního proterozoika, které představují nejstarší horniny na území Prahy. Ve větší části území vystupují na povrch tmavé břidlice, které se na dně tehdejšího moře usadily v době před více než 640 miliony lety. Do těchto břidlic později pronikly žíly dioritového porfyritu a bazaltu. Právě tyto horniny spolu s břidlicemi byly těženy jako stavební štěrk ve velkém lomu v severní části.
Historie osídlení a využívání území člověkem sahá až do doby před asi pěti a půl tisíci lety, kdy v mladší době kamenné vzniká na skalnatém ostrohu nad Vltavou výšinné sídliště. To je později osídleno v době eneolitu lidem řivnáčské kultury a poté nepřetržitě až do doby příchodu Slovanů. V době ranného osídlení Slovany, v 6. - 8. století n.l., dosahuje hradiště největšího rozkvětu. Z novější historie je zajímavé, že v Zámecké rokli byla v roce 1870 otevřena první továrna na dynamit v Čechách.
Cílem ochrany území je zachování významného geomorfologického seskupení, zachování teplomilných rostlinných společenstev skal a skalních stepí, které se udržely na chudých půdách a uchování významné archeologické lokality. V území roste řada vzácných a chráněných druhů rostlin. Na strmých skalách roste chráněná tařice skalní, na hraně skalních svahů s mělkými půdami roste vzácný křivatec český, rozrazil ladní, koniklec luční český a bělozářka liliovitá, na mírnějších svazích s hlubšími půdami pak společenstvo trav s kostřavou waliskou, trýzelem škardolistým, tolitou lékařskou a chrpou chlumní. Na dvou místech v jižní části území, kde na povrch vystupují zásadité horniny, roste vzácné společenstvo s prvosenkou jarní, pěchavou vápnomilnou a bělozářkou větvitou. Z významných a chráněných živočichů se v území vyskytují převážně teplomilní zástupci hmyzu - střevlíkovitých, mandelinkovitých a nostacovitých, dále je zde možné zahlédnout z motýlů otakárka ovocného a lišaje pryšcového, z obratlovců pak ještěrku obecnou, myšici křovinnou a ježka západního.
|