Na zeměkouli velké oblasti vytvářejí přechod mezi souší a vodní hladinou. Zaujímají 6% zemského povrchu a nabízejí četným živočichům a rostlinám mnohostranný životní prostor na vodní hladině, ve vodě, na dně nebo v pobřežní zóně. Bažiny, bohaté na potravu mohou vyprodukovat 8 x více zelené hmoty než průměrné pšeničné pole. Vlhké oblasti jsou na celém světě, v různých klimatických pásmech. Jsou to vlnící se rákosové bažiny, velké lesy osamělých rašelinišť, které zároveň patří k nejvíce ohroženým prostředím.
Tam, kde se hromadí voda, tam se vytvářejí vlhké oblasti, jako je tomu na březích jezer nebo v ústí řek. Rostliny zde zarůstají volnou vodu, tím se zpomaluje proudění a dochází k sedimentaci kalu (splavenin). Vlhké oblasti, které takto vznikají se nazývají bažiny nebo močály. Rákos nebo orobinec u nás, nebo bažinné cypřiše a papyrus v jiných oblastech jsou zde převládajícími rostlinnými druhy. Dalším významným typem mokřadů jsou rašeliniště, v nichž převládá rašeliník. Rašeliniště se často tvoří v bezodtokových pánvích ve vnitrozemí, kde je dostatek srážek a malé odpařování vody.
Největší zastoupení mají rákosové bažiny mírných oblastí. Rákos je tomuto prostředí dobře přizpůsoben, snáší poměrně dobře vysoký stav vody a nové výhonky rostou rychle vzhůru, aby dosáhly nad hladinu a ke světlu. Pod vysokými a hustými porosty rákosu sice mohou růst i jiné rostliny, avšak málokteré jej přerostou. Po celý rok je rákos životním prostředím s vydatným zdrojem potravy. Larvy můr se živí listy rákosu a jiný býložravý hmyz se zavrtává listy až ke stonku. Menší létající hmyz je obětí dravců, jako jsou vážky. Nymfy vážek se vyvíjejí ve vodě a časem vylézají po stoncích rákosu, aby se zde přeměnily v dospělé vážky. Obojživelníci, jako jsou mloci a žáby se živí hmyzem, stejně jako řada ptáků.
Také volná voda nabízí potravu mnoha druhům, které nacházejí ochranu v rákosových mokřadech. Melioracemi a znečištěním se mohou vlhké oblasti velice rychle poškodit. Bažinaté oblasti, které jsou důležité pro mnohé živočišné a rostlinné druhy bývají považovány za mokré a nepříjemné pustiny a jsou ohrožovány odvodňováním .
Mokřady jako biotopy s kolísající vodní hladinou podle srážek a ročního období bývají domovem pro mnoho druhů živočichů a rostlin. Z rostlin je to především rákos a orobinec, ze živočichů v rákosinách hnízdí slípka zelenonohá, ale také lyska černá, ty mají hnízda na zemi poblíž vody. Rákosníci mají naopak hnízda postavená mezi několika stonky rákosu. Vodoměrky využívají povrchového napětí vody k pohybu po vodní hladině při shánění kořisti. Vážky stráví ve vodě v mokřadu až jeden rok života jako dravé nymfy. Pak vylézají, zakuklí se a po určité době se vylíhne dospělá vážka, která opět klade vajíčka do vody.
Právě ve zdejším mokřadu, vzniklém změnou hydrologických poměrů pod úpatím svahu je i jedna z evropsky významných lokalit č. CZ 0113001, obecně je tento systém znám pod označením NATURA 2000. Území bylo navrženo k tomuto druhu ochrany z důvodu výskytu chráněného a ohroženého druhu mlže vrkoče útlého (Vertigo angustior).
Pro obojživelníky je mokřad ideálním místem pro rozmnožování a vývoj larev (pulců).
Obojživelníci se zde vyskytují ve třech druzích, nejpočetnějším druhem je tu skokan hnědý (Rana temporaria). Dalším druhem je zde ropucha zelená (Bufo viridis), druh, který se zde vyskytuje zřídka v některých okrajových částech, nerozmnožuje se zde však. Vzácným druhem zde se vyskytujícím je čolek obecný (Triturus vulgaris). Ten se zde i když omezeně rozmnožuje, jeho vývojový cyklus oproti žábám je však delší (i přes rok), proto je i více citlivý na období, kdy dochází k vyschnutí vodních ploch. Je to druh, který v České republice patří k silně ohroženým. Z plazů zde najdeme užovku obojkovou (Natrix natrix), právě v této části okolo mokřadu.
V minulosti zde býval rybník, ten byl vedle vody ze Světličky napájen i vodou od mlýna, který byl za zdí obory. Podle rekonstrukce původních plánů byl rybník přímo pod zahradou, která byla pod letohrádkem, není ale jisto, zda k jeho realizaci vůbec došlo. Zato rybník za zdí obory poblíž mlýna je doložen na Klossově mapě z r. 1723, zbytky po rybníku nacházíme i na plánu z r. 1835. Pak rybník zanikl zcela, na jeho místě zbyla louka, poblíž byla řadu let lesní školka. Na mapě z r. 1773 pak je doložen i „Ausgetroktenes Teich“ (vysychající rybník), ten byl na severozápadní straně obory u zdi, jde právě o to místo, kde byl v roce 2005 rybník obnoven. Za doby 1. republiky byla snaha rybník v louce a u zdi k mlýnu opět obnovit. Dochoval se vrstevnicový plán rybníka uprostřed louky, zachoval se i plán Jaroslava Němečka, zdejšího oborníka na zřízení rybníka na celé ploše louky dole u potoka. Obnovu rybníka navrhoval i arch. Bedřich Fierlinger v návaznosti na přeměnu Hvězdy na zábavní park.
Plocha po bývalém rybníku je dnes mokřadem, který vyžaduje specifický a citlivý způsob obhospodařování s občasným diferencovaným sekáním jen některých částí mokřadu. Na mokřad je vázána řada druhů živočichů (vč. ptáků), kteří na větší ploše mokřadu nachází i potřebný klid k životu i ke hnízdění. Tak, jak bude odrůstat zdejší olšina budou zde prováděny v olšovém porostu probírky. Je velmi důležité mokřad zachovat, protože jde o mimořádně cenný biotop chráněný i podle předpisů Evropské unie.
Obrázky:
Rekonstrukční mapa původní vegetace
Vysvětlivky k mapě
obraz prof. MUDr. Antona Nickerla z vyobrazením mokřadu v roce 1860
Mapy z různých období: část Klossovy mapy z r. 1723
Brettschneiderova mapa z r. 1773
Mapa Hvězdy z r. 1835
Mapa Hvězdy z r. 1854-55
Mapy Hvězdy z 2. pol. 19. stol. (jen výběr)
Rákosník (asi velký),
Slípka zelenonohá
Nature trail "Oborou Hvězda":
- The History of the Game-Preserve
- Old Oak Growths
- Hvězda and its Surroundings
- Birds in the Game-Preserve
- The Pleasure House
- Personalities in the History of Hvězda
- Natura 2000 and wetland
- Beech-Wood under the Pleasure House
- Water in the Game-Preserve
- The Geology of Hvězda Game-Preserve
- The Battle of Bílá Hora
- Hvězda Game-Preserve and Hunting
- Animals in the Game-Preserve
- Forest Renewal
