Většina z nás si možná vzpomene na Staré pověsti české Aloise Jiráska, na pověst „O dívčí válce“ spojenou s bájným hradem Děvínem. Podle pověsti se měl nacházet kdesi na naproti Vyšehradu na protilehlém břehu Vltavy. Takové opevnění někdy z prvního tisíciletí tady není doloženo, ovšem málokdo ví, že hrad Děvín se na začátku Prokopského údolí nad Hlubočepy skutečně nacházel a jeho stopy jsou patrné v terénu dodnes. O jeho historii nám napsal Doc. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc., z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Počátky středověkého hradu Děvína leží v prvé polovině 14. století. S největší pravděpodobností si ho jako spíše luxusní sídlo vystavěl synovec přemyslovského levobočka Jana Volka Štěpán z Tetína v době před rokem 1338. Okolo roku 1370 hrad koupí přešel do rukou Kartouzského kláštera. Jeho další osudy už nejsou jasné. Nová vrchnost ho patrně příliš neužívala a nejspíše byl ponechán svému osudu již v průběhu 14. století. Tomu vcelku odpovídají i dosavadní nepočetné archeologické nálezy. Někteří badatelé se však domnívají, že byl Kartouzskému klášteru zkonfiskován v roce 1420. V bouřlivých událostech husitských válek však již v psané historii nefiguruje. Pokud nezanikl až touto dobou, bylo to nejspíše způsobeno tím, že byl již v troskách. Na počátku 16. století posloužily jeho zříceniny jako cvičný terč pro zkoušení účinnosti nových pražských děl. Ještě v roce 1689 na panoramatu vltavských břehů jsou zde zakresleny velké zříceniny a nevelké úseky zdí si zde návštěvníci mohli prohlédnout ještě v 19. století, kdy byl hradní areál poškozen lámáním kamene.
Hrad v podstatě čtverhranného obrysu byl dvojdílný. Pro jeho stavbu byl zvolen vrchol situovaný na okraji planiny, z boku chráněný ještě příčným údolíčkem. Dodnes se dochoval v podobě výrazných reliéfních reliktů, zdivo dnes nad úroveň terénu nepatrně vystupuje pouze v jediném místě. O poloze staveb vypovídají i vegetační příznaky, zejména porosty rumištní trávy Válečky prapořité. Vnější opevnění, které nesledoval příkop, tvořila hradba. Na exponované severní straně z jeho obvodu v nárožích vystupovaly okrouhlé bašty či věže, ve zbylých dvou se nacházely nejspíše hospodářské či provozní stavby. Rovněž čtverhranné, výše situované jádro leželo v severozápadním nároží vnějšího ohražení a jeho malé centrální nádvoří obklopoval blok staveb tvořený palácovými křídly a na jihu zřejmě čtverhrannou obytnou věží.
Děvín představuje klasickou ukázku hradu blokové disposice. Ta byla v průběhu 14. století prestižním hradním typem. V absenci příkopů i malé masivnosti vnější obvodové hradby se obrážejí klidné poměry doby vzniku hradu, v nichž se pozornost stavebníků hradů mohla upřít především k luxusnímu a reprezentativnímu bydlení. Dnešní stav Děvína představuje jednu z nejčitelnějších ukázek podoby zcela zaniklého hradu. Pozornému a vnímavému návštěvníkovi nabízí četné a rozmanité indicie své původní podoby. Je nepochybně významnou památkou, která si zaslouží náš respekt a péči.
 |
 |
 |
|---|---|---|
| Orientační mapa |
Na tomto návrší lze nalézt |
Situační nákres hradu T. Durdík |