Reisrova cihelna

Historie

Reisrova cihelna na severozápadním okraji Řeporyj byla založena v roce 1897 a sloužila zejména potřebám staveb v Praze a okolí. Původně ruční výroba byla v roce 1926 změněna na strojní, podle potřeby zde pracovalo 45-180 dělníků. Po 2. světové válce byla převedena pod národní podnik Středočeské cihelny. Vlastní provozní a zpracovatelský areál se nacházel jižně od dnešních polozatopených hlinišť a vedla do něj vlečka od řeporyjského nádraží. K roku 1951 zde byly instalovány mimo jiné dva kolové mlýny, jeden ruční a jeden poloautomatický odřezávač Keller a dvě kruhové pece Hoffmann o 26 a 18 komorách. Ve vlastním hliništi pracoval korečkový bagr a vytěžený materiál odtud byl dopravován polní, zčásti lanovou drážkou. Autor textu: Přebral

Po ukončení těžby hlíny v západní části území bylo na jedné z vodních ploch někdy ve třicátých letech vybudováno veřejné koupaliště. Těžba hlíny pokračovala dále v severní a východní části až do šedesátých let. V osmdesátých letech bylo území využíváno jako skládka nejen stavebního, ale i komunálního odpadu. Celá ploch pak zarůstala náletovými a invazními dřevinami.

V severní části byl v roce 1999 vybudován středověký skanzen Tuležim, který byl otevřen v roce 2002. Skanzen se snaží navodit co nejvěrnější představu české lidové architektury 14. století a života ve středověkém městečku. V objektu skanzenu je mnoho budov; kostel se hřbitovem, usedlost rychtáře s krčmou, usedlosti kováře, hrnčíře a domkáře, zastřešené tržiště, studna, pranýř, vstupní brány a věže, palisády a tvrz. Za východní branou jsou expozice z různých dob a míst, které nepatří přímo do města: šibeniční vršek, posvátný strom a pohanské kultovní místo. Před západní branou, která slouží i pro vstup návštěvníků, jsou sloupková boží muka. Stavby byly budovány dobovými technologiemi.

V roce 2013 získalo jižní část území hl. m. Praha od městské části Řeporyje.

Postupná revitalizace

Hned v roce 2014 byly zahájeny práce na postupné revitalizaci této části území. Nejprve byly v jihovýchodní ploše vyřezány dvě zarostlé skládky stavebního odpadu, které byly následně odtěženy, a plocha byla urovnána. Na jejich místě pak byly založeny louky. Ve východní části bylo provedeno komplexní vyřezání všech nepůvodních dřevin, zejména javoru jasanolistého a trnovníku akátu. V roce 2015 práce pokračovaly v jihozápadní části nad větším rybníkem. Zde byla obnovena mokřadní louka a vyhloubeno několik tůní.

Práce pokračují i v roce 2016. Ve východní části byla odtěžena další skládka o ploše cca 3000 m2. Na jejím místě vznikne příští rok nový ovocný sad z historických odrůd ovoce. Naopak v západní části bude při okraji Řepory vysázen pruh nového dubového lesa.

Díky plánované rozsáhlé výstavbě v okolí Řepory bude potřeba ještě doplnit cestní síť, zejména propojit východní a západní část. Vznikne zde i povalový chodník pro objevování mokřadu a dřevěné lavičky. V okolí je pak plánována revitalizace koryta Dalejského potoka, které je zde přehloubeno a dochází tak k velké erozi.

Revitalizace v číslech

  • Nově založené louky 4.500 m2
  • Vyčištění mokřadu 2.000 m2
  • Nové tůně 360 m2
  • Plocha pro založení sadu 3.000 m2

Stavba: Revitalizace území Řepora v Řeporyjích
Investor: Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí MHMP, Jungmannova 35, Praha 1
Zástupce investora: Ing. Jiří Karnecki (tel.: 236 005 817), Ing. Josef Šlinger (tel: 236 005 818), Ing. Veronika Rysová
Dodavatel: Lesy hl.m. Prahy, středisko Vodní toky
Zástupce dodavatele: Ing. Ondřej Palička (tel: 777 719 005)
Stavbyvedoucí: Ing. Radek Šimonic
www.lesypraha.cz
Doba realizace: listopad 2014 − prosinec 2017