Kovová trubka o průměru 8 cm vychází ve výšce 20 cm z 60 cm vysoké zídky z žulových kostek. Ze stejného materiálu je upravena i plošina nad přepadem, stejně jako koryto potoka pod ním. Cihlovou zídkou je oddělena další plošina o 1 m výš, na které jsou zakrytá ústí dvou skružových studní a na odlehlém konci mariánská kaple. Okolí je parkově upraveno (jírovce, javory).
POLOHA:
Městská část: Praha 6
Katastrální území: Lysolaje
Upřesnění polohy: V dolní části údolí Housle při modré turistické cestě, asi 150 m jihozápadně od stanice MHD Lysolaje |
 |
Zajímavosti, poznámky:
- název též Housle, Lysolajská;
- Nad pramenem barokní kaple s obrazem Panny Marie Sedmibolestné z roku 1863, několikrát upravovaná X Objekt je upraven jako kaple Panny Marie Sedmibolestné
- Původně zdroj vody pro Lysolaje. Území je součástí přírodního parku Šárka - Lysolaje a erozní údolí je vymezeno jako přírodní památka Housle (součást údolí Lysolajského). Pramen vytéká v dolní části údolí a dává počátek Lysolajskému potoku. Studánka je považována za jeden ze čtyř nejdůležitějších pramenů v povodí Šáreckého potoka, resp. v celé Praze.
- Místní tradice věří v léčivou schopnost vody.
Poslední aktualizace k: 5/2014.
Kontakt: MHMP, Odbor ochrany prostředí, e-mail: ocp@praha.eu, Tel.: 23600 5819.
Mapa, zajímavosti v okolí
Zajímavosti v okolí:
- Součást přírodního parku Šárka-Lysolaje. Poblíž přírodní památka Housle.
- Kolem studánky prochází modrá turistická značka od Matěje do Dolní Šárky a naučná stezka Housle (jedna zastávka věnována speciálně studánce).
Literatura, další informační zdroje
Literatura:
- Bucharovič Stanislav, Wieser Stanislav: Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Libri, Praha 2001 (str. 272)
- Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 149-150)
- Němec Jan a kol.: Chráněná území ČR 2 - Praha - AOPK ČR, Praha 1997 (str. 73)
- Podvolecký František: Podzemní vody a prameny v okolí Prahy - Vodopis čsl. republiky, řada VII, seš. 1, sv. 100 – VÚV, Praha 1934 (str. 11-13, 42-43)
- Tesař O., Součková M.: Inventarizace zdrojů podzemních vod využitelných jako voda užitková ve Velké Praze (+ Seznam registrovaných zdrojů) - IKE s.r.o., Praha 1995
- Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 7)
- Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 22, 35-36)
Informační zdroje na internetu:
Informační letáky a brožury k dispozici: -
Kvalita vody
Rok 2014:
Zdrojem podzemní vody je křídový kolektor cenomanských pískovců korycanského souvrství. Mocný pokryv křídových sedimentů byl činností vodních toků erodován až na podklad proterozoických drob, prachovců a břidlic. Průlinově propustný a vododajný pískovcový kolektor byl obnažen a na jeho bázi vytékají vydatné prameny, které zvodeň odvodňují.
Podzemní voda na okraji zvodně infiltruje do zvětralého a porušeného proterozoického podkladu s postupujícím zahlubováním erozní báze, takže pramen nevyvěrá přímo z křídových hornin.
Vydatnost tohoto pramene je značná, pohybuje se v řádu vyšších jednotek l/s. V roce 2012 byla změřena vydatnost ve výši 5,5 l/s. Jde o jeden z nejvydatnějších samostatných pramenů na území hl. m. Prahy. V posledních letech se objevují četné výkyvy, např. při monitoringu v roce 2008 byla vydatnost pouze 1,4 l/s.
Chemismus podzemní vody ve studánce odpovídá křídové zvodni. Podzemní voda je slabě až středně mineralizovaná, neutrálního pH, hydrochemického typu Ca-Mg-HCO3(-SO4), vykazuje vysoké obsahy vápníku a hořčíku (tvrdost vody).
Kvalita podzemní vody jeví slabé známky antropogenního ovlivnění. Obsahy dusičnanů jsou nárazově vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. Obsah dusičnanů dlouhodobě kolísá v blízkosti limitu, překročení limitu však bylo zaznamenáno i v roce 2012 a je možno uvažovat o trvalejším trendu. Typickým zdrojem tohoto znečištění jsou úniky z veřejné kanalizace.
Ze sledovaných antropogenních kontaminantů (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zde byly v roce 2001 naměřeny zvýšený obsah tetrachloretenu (PCE).
V roce 2007 už byla koncentrace nižší, než limit pro pitnou vodu a v roce 2012 byly pod mezí detekce.
V ostatních sledovaných ukazatelích k výrazným změnám nedochází. Podzemní voda nebyla analyzována na všechny limitované ukazatele!
Kvalita vody - archiv
2012:
Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato – hořečnato – uhličitano – síranového typu s neutrálním pH a zvýšenou mineralizací.
Z hlediska analyzovaných chemických složek voda dlouhodobě vyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb. o pitné vodě, v roce 2012 však došlo k překročení limitu pro dusičnany. Upozorňujeme na skutečnost, že podzemní voda nebyla analyzována na všechny limitované ukazatele!
Ze sledovaných antropogenních kontaminantů (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zde byly v roce 2001 naměřeny zvýšený obsah terachlorethenu (PCE), který pochází např. z odmašťovacích přípravků, prádelen apod. V roce 2007 už byl obsah tohoto kontaminantu nižší, než limit pro pitnou vodu. V roce 2012 byly koncentrace všech sledovaných antropogenních kontaminantů vč. PCE pod mezí detekce.
Vydatnost tohoto pramene je značná, pohybuje se v řádu jednotek l/s. V roce 2012 byla změřena vydatnost ve výši 5,5 l/s. Jde o jeden z nejvydatnějších samostatných pramenů na území hl. m. Prahy. Z archivních údajů vyplývá, že vydatnost spíše roste.
Trendy: setrvalý stav, mírně nárazově roste koncentrace dusičnanů.
