[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]

Pražské studánky - Pod Točnou - fotogalerie Popis:

Studánku tvoří betonová skruž (o téměř metrovém průměru) při patě skupiny habrů, z poloviny zakrytá plechem. K okrouhlému odtokovému otvoru ve skruži v současné době hladina nedosahuje. Na dně silná vrstva bahna a zetlelého listí. Před studánkou několik panelů.

Zajímavosti:
V 70. a 80. letech byla studánka zakryta plechovou uzamknutou budkou a voda vytékala trubkou. Kdy byla budka odstraněna se zatím nepodařilo zjistit, každopádně v roce 2000 již měla současnou podobu.
E. Ureš uvádí v jednom ze svých materiálů studánku též pod jménem U starého lízu a odvozuje ho od lizu pro zvěř – pravděpodobně jde však pouze o zkomolení a nepochopení starého místního jména.
Název též Na Starém lisu (staré pomístní jméno).

Pražské studánky - Pod Točnou - orientační mapka

Odkaz do dynamické mapy

Městská část Praha 12
Katastrální území: Točná
Upřesnění polohy: Studánka leží v zalesněném svahu nad pravostrannou boční roklí Břežanského údolí, asi 100 m východně od jihovýchodního nároží ul. Zahrádkářské. Při lesní pěšině od tohoto nároží.

Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):

Studánka je součástí přírodní rezervace Šance a evropsky významné lokality Břežanské údolí, leží v přírodním parku Modřanská rokle – Cholupice. Přírodní rezervací Šance vede naučná stezka Keltská, která provází přírodními zajímavostmi i historií keltského osídlení v této lokaitě. Do oblasti Šancí zasahovalo přes Břežanské údolí ketlské opidium Závist.

 

Další informace:

MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.

Literatura:
Tesař O., Součková M.: Inventarizace zdrojů podzemních vod využitelných jako voda užitková ve Velké Praze (+ Seznam registrovaných zdrojů) - IKE s.r.o.,  Praha 1995
Ureš Eduard: Studánky a vývěry vody v obvodu Prahy 4 – rukopis, 1983 ? (str. 1)
Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 16)
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 19, 31)

 

Kvalita podzemní vody ve studánce

Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato –uhličitano – síranového typu s slabě alkalickým pH a středně vysokou mineralizací.

Obsahy dusičnanů, dusitanů a iontů železa a manganu jsou vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. U dusičnanů je to cca o 30%. U dusitanů je to cca 5x, což značí silnou kontaminaci touto redukovanou formou dusíku. Slabě zvýšené hodnoty byly naměřeny také v parametru chemická spotřeba kyslíku, který indikuje organické znečištění přírodního i antropogenního původu. U manganu a železa jde o několikanásobné překročení limitu, ale přesto tyto koncentrace mohou odpovídat místnímu přírodně zvýšenému pozadí, danému geologickými poměry lokality a mineralogickým složením okolních hornin.
Zároveň byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny nárazově zvýšené počty koliformních bakterií, Enterokoků a bakterií Escherischia coli, což indikuje přítomnost fekálního znečištění, které v okolí tohoto pramene prosakuje (např. z kanalizace) do horninového prostředí a podzemních vod! Také byly v podzemní vodě naměřeny extrémně zvýšené počty psychrofilních bakterií, což dokládá průsak povrchové vody do této studánky.
Ostatní možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly v této studánce sledovány.

Vydatnost tohoto pramene do 0,1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.

Trendy: koncentrace dusičnanů klesají, ale obsahy dusitanů stoupají, stejně tak jako počty fekálních a psychrofilních bakterií, takže lze konstatovat, že stále dochází k přítoku fekálně znečištěné vody do studánky!

Poznámky autorů:

  • V 70. a 80. letech byla studánka zakryta plechovou uzamknutou budkou a voda vytékala trubkou (Ureš).