Královská obora (lidově zvaná Stromovka) je v současné době největším pražským chráněným parkem přístupným bez omezení. Pro park je typická, kromě celé řady velmi zajímavých dřevin, soustava rybníčků, dodnes napájených Rudolfovou štolou. Využívána je k relaxaci, procházkám a různým sportovním a kulturním účelům. Parkem vedou cyklistické trasy, mnohé z cest lze využít i k projížďce na in-line bruslích. K dispozici jsou také 4 pikniková místa. Pro rodiny s dětmi je zde několik dětských hřišť. Z terasy Místodržitelského letohrádku je krásná vyhlídka na panorama severních částí Prahy Rozsáhlý areál v prostoru vymezeném ulicemi Za Elektrárnou, U Výstaviště, Nad Královskou oborou a ramenem Vltavy, zvaným Malá říčka, má rozlohu 88,67 ha.
Základní údaje, vstupy, spojení MHD
Přístupnost pro veřejnost, vstupy do parku a spojení MHD (stav od 3/2017):
Park je celoročně veřejně přístupný.
- Bezbariérové vstupy do parku:
hlavní vstup do parku z ulice U Výstaviště (zastávka Výstaviště, tram č. 17, tram č. 6 a 12 a navazující na trasu metra C), dále z ulice Kamenické, z ulice Ovenecké, z Čechovy ulice, z náměstí Pod Kaštany, z ulice Gotthardské (bus č. 131, zastávka Sibiřské náměstí), od bývalého Bubenečského nádraží, z ulice Za Císařským mlýnem, z Císařského ostrova a z ulice Za Elektrárnou.
- Návaznost na trasy metra:
trasa C - stanice Nádraží Holešovice (dále tram nebo pěšky), stanice Vltavská (dále tram)
- alternativně parníkem společnostmi provozujícími pražskou lodní dopravu (zast. ZOO Praha)
Základní údaje o parku:
Park náleží do skupiny ploch celopražského významu dle Koncepce péče o zeleň v hl.m. Praze
Nachází se na území MČ Praha 6 a MČ Praha 7, v katastrálním území Bubeneč
Výměra včetně rybníčků (stav 2018, po přičlenění části Výstaviště k parku): 88,67 ha, nadmořská výška: 185 - 220 m.n.m.
Vlastník: Hlavní město Praha
Zástupce vlastníka: Magistrát hl. m. Prahy, Odbor ochrany prostředí MHMP (OCP MHMP), oddělení péče o zeleň, Jungmannova 35/29, 110 00 Praha 1
Kontakty na zástupce vlastníka:
Zadavatel celkových koncepcí, dílčích projektů a realizací včetně koncepce údržby, správa parku:
Ing. Alice Dědečková, e-mail: alice.dedeckova@praha.eu, tel.: 236 00 5814
Vyřizování povolení akcí a povolení vjezdu do parku Stromovka:
Ing. Petra Špatenková, email: petra.spatenkova@praha.eu, tel.: 236 00 5816
Bc. Lada Scollon, email: lada.scollon@praha.eu, tel 236 00 3313
Údržba a správa parku Stromovka: Lesy hl. m. Prahy https://lhmp.cz/mestska-zelen/kontakty/
Zajímavosti
Rudolfova štola
Kvůli zásobování velkého rybníka vodou z Vltavy rozhodl císař Rudolf II. na konci roku 1583 o zřízení štoly. Ihned na jaře roku 1584 byly práce započaty a to nejdříve vyměřením pěti šachet na letenské pláni (též označované belvedérská). Vedením prací byl pověřen nejvyšší hofmistr Království českého Lazar Ercker ze Schreckenfelsu a důlní měřič Jiří Oeder z Ústí. Samotnou ražbu prováděli horníci z Kutné Hory. Že se jedná o nelehký a technicky náročný projekt, se ukázalo již při hloubení šachet. Dva roky probíhající hloubení šachet znamenalo potýkání se s nepříliš příznivou geologickou stavbou území. Ačkoliv práce probíhaly nepřetržitě, úrovně budoucí štoly bylo dosaženo pravděpodobně z jara roku 1586. Poté následovala ražba samotné štoly. Štola sloužila (a stále slouží) jako přivaděč vltavské vody do rozšířeného a do té doby deštného rybníka v Královské oboře. Nátok vody z Vltavy byl situován nad Novomlýnským jezem, aby naháněl vodu do štoly. Na začátku štoly, v místě vinice Vojty Hada z Proseče, těsně nad jezem pod Letnou, byl postaven malý domek se stavidly pro regulaci průtoku vody štolou, tzv. Havírna, která byla současně obydlím dozorce štoly. V domku jsou instalována stavidla pro regulaci průtoku vody štolou. Na druhé straně, v Královské oboře, byla štola ukončena bosovaným portálem, později doplněným opěrnými křídly. Spatříte zde dodnes na závěrečném klenáku vytesanou korunku a pod ní velké "R" - Rudolfův znak. Po obou stranách je vytesán letopočet dokončení štoly - 1593 - uvedený římskými číslicemi. V letech 1988 až 1994 proběhla rekonstrukce štoly. Další oprava, včetně domku, proběhla po povodni v roce 2002, kdy byla štola zanesená bahnem a bylo nutné ji kompletně vyčistit. V současnosti je Rudolfova štola po opravě v dobrém stavu a podle potřeby přivádí vodu do obory. Vodní domek při jejím ústí v Královské oboře byl rovněž opraven. V domku se nachází nově zrekonstruovaná historická Francisova turbína, pohánějící vlastní silou (bez jediné kilowatthodiny elektrické energie) vodomet umístěný v opravené fontáně ve Starém parku. Délka štoly je 1102 m, průměrná šířka 0,7 - 1,2 m, výška 2 - 3 m.
GPS (ústí štoly ve Stromovce): 50°6'16.416"N, 14°25'9.368"E
Místodržitelský letohrádek
První lovecký hrádek si nechal v ohrazené Královské oboře postavit pravděpodobně Přemysl Otakar II. po roce 1266. V letech 1495-1502, za krále Vladislava II. Jagellonského, byl přebudován v pozdně gotickém slohu. Rudolf II. započal v roce 1580 renesanční přestavbu letohrádku. Dnešní novogotická podoba pochází z poslední přestavby v letech 1805-1811 dle návrhu profesora pražské techniky Jiřího Fischera a souvisí se zvelebováním obory a jejím zpřístupňováním veřejnosti. V průběhu 19. století sloužil letohrádek jako letní sídlo místodržících v Čechách (místodržící zastupoval v nepřítomnosti krále), z čehož pochází jeho název. Od roku 1946 slouží objekt letohrádku jako pracoviště oddělení časopisů Knihovny Národního muzea. Z terasy u letohrádku se otvírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Královskou oboru a celou Trojskou kotlinu..
GPS: 50°6'16.590"N, 14°24'51.191"E
Planetárium
Planetárium oficiálně zahájilo svou činnost dne 20. listopadu 1960. Budova byla postavena podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera poblíž tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Planetárium je kulturně výchovné zařízení přírodovědného charakteru, zaměřené především na popularizaci astronomie, kosmonautiky a příbuzných věd. Významnou součástí činnosti Planetária je systém programů pro školy. Návštěvníkům Planetária slouží zejména tři hlavní prostory: sál COSMORAMA, sál STARVID a výstavní prostor foyeru s přilehlými expozicemi. S průměrem kopule 23 m patří Planetárium Praha mezi největší planetária na světě a promítací plocha 843 m2 je jedinečnou svého druhu u nás.
GPS: 50°6'20.037"N, 14°25'39.209"E
Praktické informace - otevírací doba, vstupné, "Jak se k nám dostanete" - informace na webu Planetária hl.m.Prahy.
Šlechtova restaurace
Bývalý lovecký zámeček, tzv. Královská dvorana, byl postaven v barokním stylu na konci 17. století. Roku 1803 císař na popud hraběte Chotka postoupil oboru stavům a ta se jako park anglického typu stala záhy oblíbeným výletním místem Pražanů. Od dvacátých let 19. stol. sloužila dvorana jako restaurační zařízení. V roce 1882 si budovu pronajal Václav Šlechta a jeho potomci zde provozovali restauraci s navazující pobytovou plochou s altánem a tvarovanými kaštany vysázenými do rastru (využívanou jako letní výletní restaurace), tzv. Kaštanky, až do 2. světové války. Po válce však objekt začal chátrat. V roce 2017 byla zahájena rekonstrukce Šlechtovy restaurace. V polovině roku 2020 proběhla celková rekonstrukce předprostoru Šlechtovy restaurace, tzv. parteru s květinovými záhony. Opravou restaurace a navazujících ploch se tak po mnoha letech plně obnoví společenská funkce nejvýznamnějšího cílového místa v parku.
GPS: 50°6'16.880"N 14°25'3.414"E
Restaurace Vozovna
V roce 1885 byla ve Stromovce postavena trať pouliční koněspřežné dráhy. Na konečné stanici byla vybudována čekárna a tzv. zatímní denní stáje. Po elektrifikaci tratě na místě stáje postavily v letech 1898 - 1899 Elektrické podniky hl. m. Prahy malou vozovnu pro 12 tramvají o 4 kolejích, před níž vzniklo v roce 1901 rozsáhlé šestikolejné nádraží. V roce 1910 byla zbořena stará čekárna koněspřežné tramvaje a místo ní byla postavena zděná administrativní budova s výpravnou a malým bytem. Vozovna byla vyřazena z pravidelného provozu v roce 1930 a v lednu 1937 zbořena. Tramvajová trať do Královské obory byla v provozu do roku 1942, kolejiště bylo sneseno v roce 1944. Do doby před celkovou rekonstrukcí objektu v letech 2007-2008 se dochovala jen administrativní budova (čp. 2) z roku 1910. Historická budova je rekonstruována pro zázemí restaurace a veřejné WC a k objektu byla připojena nová hala restaurace, evokující původní vozovnu.
V blízkosti se nachází dětské hřiště Tramvaj.
GPS souřadnice: 50°6'18.500"N, 14°25'20.031"E
Strážní domek Buštěhradské dráhy
Nejstarší železniční trať na území dnešní Prahy, koněspřežka do Lán, končila na nádraží Bruska (dnes Praha - Dejvice). Poté, co tuto trať převzala Buštěhradská dráha a přestavěla ji na parní provoz, snažila se ji napojit na síť dalších společností. Nejbližším možným místem byly Bubny, kudy procházela trať Severní státní dráhy. Roku 1868 byla dostavěna krátká, ale technicky náročná spojka a vznikla i železniční stanice Bubny. Průchod jižním okrajem Stromovky vyřešila společnost krátkým zářezem, následně zakrytým klenbou a zásypem. Vznikl tak první železniční tunel na území dnešní Prahy a nebyl přerušen přístup k místodržitelskému letohrádku od vnitřního města. Pro zabezpečení provozu byl nad tunelem postaven hrázděný strážní domek, vzhledem k umístění atypicky provedený, s reminiscencemi alpských horských domů. S tunelem ho spojovalo dnes zrušené schodiště. Zdokonalení zabezpečovací techniky umožnilo zrušit strážní službu a změnit strážní domek na běžný obytný objekt. Oba kamenné portály tunelu jsou zanedbané, zejména východní je značně poškozen. Tunelem dodnes projíždějí příměstské vlaky do Kladna. Strážní domek Buštěhradské dráhy je od roku 2005 nemovitou kulturní památkou.
GPS souřadnice: 50°6'13.000"N, 14°25'7.241"E
Buštěhradská dráha
Buštěhradská dráha byla privátní železniční společností na území Čech. Společnost provozovala v letech 1855 - 1922 síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorsko s Prahou. Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v polovině 19. století vyvolal požadavek nahradit dosud fungující koněspřežnou dráhu výkonnějším dopravním prostředkem. Z tohoto důvodu byla v roce 1852 založena Buštěhradská železniční společnost, která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice. Její jméno bylo odvozeno od města Buštěhradu, který byl v té době známější než 5 km vzdálené Kladno. Společnost uvedla do provozu první trať 5. listopadu 1855 - jednalo se o úsek Staré Kladno - Kralupy nad Vltavou. Současně byla převzata stará trať koněspřežky mezi Starým Kladnem a Vejhybkou (dnes žst. Kladno) a přestavěna pro parostrojní provoz. Roku 1863 získala společnost koncesi k přestavbě koněspřežky v úseku Vejhybka - Bruska na parostrojní provoz a její prodloužení do Buben a roku 1867 následovala koncese pro zbylý úsek Vejhybka - Lány. Při přestavbě byly některé úseky trasovány nově. Na základě požadavku na železniční spojení od producentů cukru a chmele na Žatecku a Lounsku a rozvoje těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří společnost postupně rozvinula síť svých železnic do celé oblasti. V roce 1872 byl zahájen provoz na úseku Smíchov - Hostivice, díky kterému získala společnost nové spojení s Prahou, a z Chomutova do Vejprt. Také v následujících letech byla síť postupně rozšiřována, až v roce 1891 dosáhla své největší délky - 465 km. Již před 1. světovou válkou se uvažovalo o zestátnění BD. V roce 1918 se ocitly tratě BD na území nově založeného Československa, které zestátňování drah upřednostňovalo. 1. ledna 1923 byla Buštěhradská dráha zákonem zestátněna a její tratě se staly součástí ČSD.
Podmokelská dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na trati mezi dnešním Děčínem (dříve Podmokly), Duchcovem a Chomutovem.
Dětská hřiště, fitness, další možné sportovní a rekreační aktivity
Dětská hřiště na území parku:
Dětské hřiště Kaštánek (v ulici Nad Královskou oborou) 50°6'10.56"N, 14°25'21.69"E
(Otevírací doba: DUBEN - ŘÍJEN 8:00 - 20:00 hod, LISTOPAD - ÚNOR 9:00 - 17:00 hod, BŘEZEN 9:00 - 18:00 hod)
Pro ostatní hřiště je otevírací doba bez omezení.
Dětské hřiště Koníček 50°6'16.52"N, 14°25'15.74"E
Dětské hřiště Tramvaj 50°6'18.881"N, 14°25'22.832"E
Dětské hřiště U Malé říčky 50°6'29.074"N, 14°24'47.906"E
Dětské hřiště U Psí louky 50°6'19.789"N, 14°24'35.055"E
Dětské hřiště "U Čítárny" 50°6'28.677"N, 14°25'3.833"E
dále herní autorské prvky u Rudolfova rybníka 50°6'26.242"N, 14°25'19.777"E
Fitness stanoviště:
Fitness stanoviště v části parku Za drahou poblíž viaduktu Podmokelské dráhy, GPS: 50.1093025N, 14.4175736E
Fitness stanoviště U Psí louky, GPS: 50.1059850N, 14.4107764E
Další tipy na volnočasové aktivity na území parku a v blízkém okolí:
- Pražská páteřní cyklotrasa A1 (Vltavská levobřežní),
- běžecké trasy,
- trasa pro in-line bruslení,
- koňské stezky,
- fitness.
Orientační mapky pro sportovní aktivity v Královské moboře Stromovka (aktualizace k 5/2017):
Běžecké trasy
|
MALÝ OKRUH - délka 1,97 km;
Využití: Volý běh, tempové a rychlostní treninky, přžedzávodní rozcvička. Tento pohodlný okruh téměř postrádající převýšení znají ultravytrvalci. Právě na něm se jednou ročně běhají 6 a 12hodinové závody.
VELKÝ OKRUH - délka: 5 km;
Využití: Volný běh, kopce, případně longrun. Tento okruh si zamilují mimo jinch běžci, kterým se zalíbila půlmaratonová vzdálenost. Pokud si po této cestě oběhnete Stromovku čtyřikrát, máte v nohách přesně 20 kilometrů a čtyři pěkné kopečky k tomu.
|
Trasy pro inline brusle
|
|
Trasy pro koně
|
|
Trasy pro cyklisty
|
|
Občerstvení, pikniková místa, pítka, WC
Občerstvení:
Restaurace Vozovna (2) je objekt, který byl součástí areálu stanice tramvaje s remízou a vozovnou. V roce 2008 byl objekt zrekonstruován. V současné době je využíván jako výletní restaurace. Součástí objektu je veřejné WC. V blízkosti restaurace se nachází dětské hřiště Tramvaj .
GPS: 50°6'18.280"N, 14°25'19.815"E
Pikniková místa:
Piknikové místo u cesty na Císařský ostrov I
GPS: 50°6'36.173"N, 14°25'3.929"E
!!! Po rekonstrukci bude otevřeno veřejnosti v roce 2022 (předp. červen 2022) - nově s pevným grilem více informací a fotografie
Piknikové místo u cesty na Císařský ostrov II
GPS: 50°6'37.876"N, 14°24'58.244"E
Piknikové místo u cesty podél Podmokelské dráhy
GPS: 50°6'36.370"N, 14°25'12.053"E
Po rekonstrukci otevřeno veřejnosti od srpna 2020 - nově s pevným grilem více informací a fotografie
Piknikové místo u cesty podél Podmokelské dráhy u fitness prvků
GPS: 50°6'32.841"N, 14°24'58.665"E
Pítka:
pítko na DH Kaštánek: GPS: 50°6'10.951"N, 14°25'15.934"E
pítko u psí louky (ú zázemí údržby parku /bývalé hájovny/): GPS 50°6'18.519"N, 14°24'35.316"E
pítko u vstupu do parku z ul. Ovenecké: GPS 50°6'10.798"N, 14°25'23.523"E
pítko pod restaurací Vozovna: GPS 50°6'19.505"N, 14°25'16.700"E
pítko u Rudolfova rybníka (u mola s kačenami): GPS 50°6'24.439"N, 14°25'19.463"E
WC
2 stálá veřejná WC:
- v rámci restaurace "Vozovna" (GPS : 5GPS: 50°6'18.280"N, 14°25'19.815"E);
- v rámci dětského hřiště "Kaštánek" (v ulici Nad Královskou oborou, GPS: 50°6'10.56"N, 14°25'21.69"E, otevírací doba: DUBEN - ŘÍJEN 8:00 - 20:00 hod, LISTOPAD - ÚNOR 9:00 - 17:00 hod, BŘEZEN 9:00 - 18:00 hod) ).
Dále mobilní toalety - viz orientační mapa parku (stav od 4/2018: 8 mobilních WC).
Pohyb psů, vstup na trávníky, ochrana přírody a krajiny
Pohyb psů a vstup na trávníky a louky
Pohyb psů je upraven v souladu s Obecně závaznou vyhláškou hl. m. Prahy č. 6/2001 Sb. HMP, o ochraně veřejné zeleně. Psi v žádném případě nesmějí na dětská hřiště. V blízkosti dětských hřišť, květinových záhonů, ale také rybníků či jezírek, kde hnízdí vodní ptactvo, musejí být psi vždy na vodítku. Běhání psů bez vodítka je zakázáno i na cyklistických trasách a na některých dalších plochách. V místech, jako jsou např. rekreační louky, které lidé využívají k odpočinku, piknikům či ke hrám a kde je dovoleno vstupovat na trávu, by psi neměli kálet a měli by se pohybovat vždy v doprovodu pána. V ostatních částech parků mohou psi volně pobíhat pouze tam, kde je to označeno příslušným piktogramem zobrazeným na informační ceduli nebo namalovaným přímo na cestě.
 |
- mapa ve formátu PDF - vymezení pohybu psů v parku (vel. 5,7 Mbyte)
El. verze samolepky s mapou upřesňující režim v celopražsky významném parku Stromovka, kde platí vyhláška č.6/2001 m. Prahy o ochraně veřejné zeleně Obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy o ochraně veřejné zeleně
- mapa ve formátu PDF (vel. 14 Mbyte)
Infopanel s mapou upřesňující režim v celopražsky významném parku Stromovka, kde platí vyhláška č.6/2001 Obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy o ochraně veřejné zeleně.
- orientační mapa v JPEG formátu - s vyznačením ploch, kde je povolen volný pohyb psů, kde je zákaz vstupu psů a kde je nutné mít psa na vodítku
|
Použité piktogramy:
volné pobíhání psů
povoleno
 |
psa nutno vést
na vodítku
 |
zákaz vstupu psů
 |
vstup na trávník
povolen
 |
vstup na trávník
zakázán
 |
Ochrana přírody a krajiny, péče o zeleň, studánky
Královská obora je od roku 1988 chráněna jako přírodní památka, obdobně jako přírodní památka Pecka.
Památné stromy v Královské oboře a okolí:
Jinan dvoulaločný v areálu bývalého zahradnictví u Místodržitelského letohrádku
Upozornění: památný strom není přístupný!
(GPS souřadnice: 50°6´16.070"N, 14°24´46.055"E);
velký dub letní na Císařském ostrově
(GPS souřadnice: 50°6´40.698"N, 14°24´49.619"E).
Studánky v Královské oboře a okolí
Upozornění: voda ve studánkách a pramenech na území Prahy není pitnou vodou. K pití prosím využijte vodu z instalovaných pítek!
Studánka V Královské oboře (umístěná v novoantickém chrámku při JZ okraji Stromovky pod budovou staré bubenečské školy, asi 100 m západně od hájovny při vstupu do obory z Gothardské ulice)
více o studánce na Portálu ŽP
Studánka Stromovka (u jižní zdi Královské obory u železniční trat, asi 300 m od hl. vchodu na Výstaviště).
více o studánce na Portálu ŽP
Stromovka - ARCHIV - Upozornění, naše tipy, další články
(průměr: 3.53; 1658 hodnocení)
