[ Úvodní popis | Základní charakteristika | Orientační mapa | Ostatní mapy | Zajímavosti | Fotogalerie | další ]
|
Královská obora (lidově zvaná Stromovka) je v současné době největším pražským chráněným parkem přístupným bez omezení. Pro park je typická, kromě celé řady velmi zajímavých dřevin, soustava rybníčků, dodnes napájených Rudolfovou štolou. Využívána je k relaxaci, procházkám a různým sportovním a kulturním účelům. Parkem vedou cyklistické trasy, mnohé z cest lze využít i k projížďce na in-line bruslích. K dispozici jsou také 3 pikniková místa. Pro rodiny s dětmi je zde několik dětských hřišť. Z terasy Místodržitelského letohrádku je krásná vyhlídka na panorama severních částí Prahy. Z historie Královské oboryKrálovská obora, původně lovecká obora, prošla od svého založení ve 13. století (patrně Přemyslem Otakarem II.) složitým historickým vývojem. V 19. století prodělala pozdně krajinářskou, až novokrajinářskou přeměnu na veřejný městský park, na kterou navázaly vklady secesní a pozdější dobové úpravy z 20. a 30. let 20. století. V roce 2002 zasáhla Královskou oboru povodeň, jejíž následky si nese dodnes. více o historii parku Základní údaje o parku:Park náležející do skupiny ploch celopražského významu dle Koncepce péče o zeleň v hl.m. Praze
|
orientační mapka okolí Královské obory Přístupnost pro veřejnost, vstupy do parku a spojení MHD:ANO, celoročně, zdarma bez omezení
|
Orientační mapa (2012):
1 Místodržitelský letohrádek, 2 Šlechtova restaurace, 3 portál Rudolfovy štoly, 4 vodárenský domek, 5 bývalý Rudolfův rybník, 6 Dubový pahorek (bývalý ostrůvek), 7 hájenka, 8 Gotthardská brána s pamětní deskou (připomíná zpřístupnění Královské obory veřejnosti), 9 "Malá říčka" - slepé rameno Vltavy, 10 Planetarium, 11 dětské hřiště Kaštánek, 12 „psí louka“, 13 Restaurace Vozovna (s dětským hřištěm Tramvaj)
Zajímavosti
Rudolfova štola
Kvůli zásobování velkého rybníka vodou z Vltavy rozhodl císař Rudolf II. na konci roku 1583 o zřízení štoly. Ihned na jaře roku 1584 byly práce započaty a to nejdříve vyměřením pěti šachet na letenské pláni (též označované belvedérská). Vedením prací byl pověřen nejvyšší hofmistr Království českého Lazar Ercker ze Schreckenfelsu a důlní měřič Jiří Oeder z Ústí. Samotnou ražbu prováděli horníci z Kutné Hory. Že se jedná o nelehký a technicky náročný projekt, se ukázalo již při hloubení šachet. Dva roky probíhající hloubení šachet znamenalo potýkání se s nepříliš příznivou geologickou stavbou území. Ačkoliv práce probíhaly nepřetržitě, úrovně budoucí štoly bylo dosaženo pravděpodobně z jara roku 1586. Poté následovala ražba samotné štoly. Štola sloužila (a stále slouží) jako přivaděč vltavské vody do rozšířeného a do té doby deštného rybníka v Královské oboře. Nátok vody z Vltavy byl situován nad Novomlýnským jezem, aby naháněl vodu do štoly. Na začátku štoly, v místě vinice Vojty Hada z Proseče, těsně nad jezem pod Letnou, byl postaven malý domek se stavidly pro regulaci průtoku vody štolou, tzv. Havírna, která byla současně obydlím dozorce štoly. V domku jsou instalována stavidla pro regulaci průtoku vody štolou. Na druhé straně, v Královské oboře, byla štola ukončena bosovaným portálem, později doplněným opěrnými křídly. Spatříte zde dodnes na závěrečném klenáku vytesanou korunku a pod ní velké "R" - Rudolfův znak. Po obou stranách je vytesán letopočet dokončení štoly - 1593 - uvedený římskými číslicemi. V letech 1988 až 1994 proběhla rekonstrukce štoly. Další oprava, včetně domku, proběhla po povodni v roce 2002, kdy byla štola zanesená bahnem a bylo nutné ji kompletně vyčistit. V současnosti je Rudolfova štola po opravě v dobrém stavu a podle potřeby přivádí vodu do obory. Vodní domek při jejím ústí v Královské oboře byl rovněž opraven. V domku se nachází nově zrekonstruovaná historická Francisova turbína, pohánějící vlastní silou (bez jediné kilowatthodiny elektrické energie) vodomet umístěný v opravené fontáně ve Starém parku. Délka štoly je 1102 m, průměrná šířka 0,7 - 1,2 m, výška 2 - 3 m.
GPS souřadnice (ústí štoly v Královské oboře): 50°6'16.416"N, 14°25'9.368"E
Místodržitelský letohrádek
První lovecký hrádek si nechal v ohrazené Královské oboře postavit pravděpodobně Přemysl Otakar II. po roce 1266. V letech 1495-1502, za krále Vladislava II. Jagellonského, byl přebudován v pozdně gotickém slohu. Rudolf II. započal v roce 1580 renesanční přestavbu letohrádku. Dnešní novogotická podoba pochází z poslední přestavby v letech 1805-1811 dle návrhu profesora pražské techniky Jiřího Fischera a souvisí se zvelebováním obory a jejím zpřístupňováním veřejnosti. V průběhu 19. století sloužil letohrádek jako letní sídlo místodržících v Čechách (místodržící zastupoval v nepřítomnosti krále), z čehož pochází jeho název. Od roku 1946 slouží objekt letohrádku jako pracoviště oddělení časopisů Knihovny Národního muzea. Z terasy u letohrádku se otvírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Královskou oboru a celou Trojskou kotlinu..
GPS souřadnice: 50°06'16.10"N, 14°24'50.00"E
Planetárium
Planetárium oficiálně zahájilo svou činnost dne 20. listopadu 1960. Budova byla postavena podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera poblíž tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Planetárium je kulturně výchovné zařízení přírodovědného charakteru, zaměřené především na popularizaci astronomie, kosmonautiky a příbuzných věd. Významnou součástí činnosti Planetária je systém programů pro školy. Návštěvníkům Planetária slouží zejména tři hlavní prostory: sál COSMORAMA, sál STARVID a výstavní prostor foyeru s přilehlými expozicemi. S průměrem kopule 23 m patří Planetárium Praha mezi největší planetária na světě a promítací plocha 843 m2 je jedinečnou svého druhu u nás.
GPS souřadnice: 50°06'18.70"N, 14°25'39.70"E
Praktické informace - otevírací doba, vstupné, "Jak se k nám dostanete" - informace na webu Planetária hl.m.Prahy
Dětské hřiště Kaštánek
Dětské hřiště "Kaštánek" zrekonstruované v roce 2006 se nachází v ulici Nad Královskou oborou.
GPS souřadnice: 50°6'10.56"N, 14°25'21.69"E
fotogalerie z otevření hřiště v roce 2006
Šlechtova restaurace
Bývalý lovecký zámeček, tzv. Královská dvorana, byl postaven v barokním stylu na konci 17. století. Roku 1803 císař na popud hraběte Chotka postoupil oboru stavům a ta se jako park anglického typu stala záhy oblíbeným výletním místem Pražanů. Od dvacátých let 19. století sloužila dvorana jako restaurační zařízení, kdy pražský kavárník Václav Steinitz reagoval na poptávku oborních výletníků a předložil řadu návrhů na četnou modernizaci pustého dolního letohrádku, na základě kterých mu byla budova pronajata. V roce 1882 si budovu pronajal Václav Šlechta (původ lidového názvu „Šlechtova restaurace“) a jeho potomci zde pak provozovali restauraci až do 2. světové války. Po válce je však stihl osud podobný osudu mnoha jiných soukromých podnikatelů a tak restaurace chátrala. Plánovaná rekonstrukce nebyla zatím zahájena.
GPS souřadnice: 50°6'16.880"N 14°25'3.414"E
Restaurace Vozovna
V roce 1885 byla ve Stromovce postavena trať pouliční koněspřežné dráhy. Na konečné stanici byla vybudována čekárna a tzv. zatímní denní stáje. Po elektrifikaci tratě na místě stáje postavily v letech 1898 – 1899 Elektrické podniky hl. m. Prahy malou vozovnu pro 12 tramvají o 4 kolejích, před níž vzniklo v roce 1901 rozsáhlé šestikolejné nádraží. V roce 1910 byla zbořena stará čekárna koněspřežné tramvaje a místo ní byla postavena zděná administrativní budova s výpravnou a malým bytem. Vozovna byla vyřazena z pravidelného provozu v roce 1930 a v lednu 1937 zbořena. Tramvajová trať do Královské obory byla v provozu do roku 1942, kolejiště bylo sneseno v roce 1944. Do doby před celkovou rekonstrukcí objektu v letech 2007-2008 se dochovala jen administrativní budova (čp. 2) z roku 1910. Historická budova je rekonstruována pro zázemí restaurace a veřejné WC a k objektu byla připojena nová hala restaurace, evokující původní vozovnu.
V blízkosti se nachází dětské hřiště Tramvaj.
GPS souřadnice: 50°6'18.500"N, 14°25'20.031"E
Strážní domek Buštěhradské dráhy
Nejstarší železniční trať na území dnešní Prahy, koněspřežka do Lán, končila na nádraží Bruska (dnes Praha - Dejvice). Poté, co tuto trať převzala Buštěhradská dráha a přestavěla ji na parní provoz, snažila se ji napojit na síť dalších společností. Nejbližším možným místem byly Bubny, kudy procházela trať Severní státní dráhy. Roku 1868 byla dostavěna krátká, ale technicky náročná spojka a vznikla i železniční stanice Bubny. Průchod jižním okrajem Stromovky vyřešila společnost krátkým zářezem, následně zakrytým klenbou a zásypem. Vznikl tak první železniční tunel na území dnešní Prahy a nebyl přerušen přístup k místodržitelskému letohrádku od vnitřního města. Pro zabezpečení provozu byl nad tunelem postaven hrázděný strážní domek, vzhledem k umístění atypicky provedený, s reminiscencemi alpských horských domů. S tunelem ho spojovalo dnes zrušené schodiště. Zdokonalení zabezpečovací techniky umožnilo zrušit strážní službu a změnit strážní domek na běžný obytný objekt. Oba kamenné portály tunelu jsou zanedbané, zejména východní je značně poškozen. Tunelem dodnes projíždějí příměstské vlaky do Kladna. Strážní domek Buštěhradské dráhy je od roku 2005 nemovitou kulturní památkou.
GPS souřadnice: 50°6'13.000"N, 14°25'7.241"E
Buštěhradská dráha
Buštěhradská dráha byla privátní železniční společností na území Čech. Společnost provozovala v letech 1855 - 1922 síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorsko s Prahou. Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v polovině 19. století vyvolal požadavek nahradit dosud fungující koněspřežnou dráhu výkonnějším dopravním prostředkem. Z tohoto důvodu byla v roce 1852 založena Buštěhradská železniční společnost, která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice. Její jméno bylo odvozeno od města Buštěhradu, který byl v té době známější než 5 km vzdálené Kladno. Společnost uvedla do provozu první trať 5. listopadu 1855 – jednalo se o úsek Staré Kladno - Kralupy nad Vltavou. Současně byla převzata stará trať koněspřežky mezi Starým Kladnem a Vejhybkou (dnes žst. Kladno) a přestavěna pro parostrojní provoz. Roku 1863 získala společnost koncesi k přestavbě koněspřežky v úseku Vejhybka – Bruska na parostrojní provoz a její prodloužení do Buben a roku 1867 následovala koncese pro zbylý úsek Vejhybka – Lány. Při přestavbě byly některé úseky trasovány nově. Na základě požadavku na železniční spojení od producentů cukru a chmele na Žatecku a Lounsku a rozvoje těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří společnost postupně rozvinula síť svých železnic do celé oblasti. V roce 1872 byl zahájen provoz na úseku Smíchov - Hostivice, díky kterému získala společnost nové spojení s Prahou, a z Chomutova do Vejprt. Také v následujících letech byla síť postupně rozšiřována, až v roce 1891 dosáhla své největší délky – 465 km. Již před 1. světovou válkou se uvažovalo o zestátnění BD. V roce 1918 se ocitly tratě BD na území nově založeného Československa, které zestátňování drah upřednostňovalo. 1. ledna 1923 byla Buštěhradská dráha zákonem zestátněna a její tratě se staly součástí ČSD.
Podmokelská dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha byla privátní železniční společnost v Rakousko-Uhersku, která provozovala dopravu na trati mezi dnešním Děčínem (dříve Podmokly), Duchcovem a Chomutovem
Sportovní a volnočasové aktivity
Dětská hřiště v Královské oboře: Pikniková místa: Tipy na aktivity v okolí: |
Ochrana přírody a krajiny
Královská obora – Stromovka je od roku 1988 chráněna jako přírodní památka. Památné stromy v Královské oboře a blízkém okolí: Další významné stromy: Studánky: |
Pohyb psů ve Stromovceorientační mapa (JPEG, 1000x770 pxl)
Pohyb psů je upraven v souladu s Obecně závaznou vyhláškou hl. m. Prahy č. 6/2001 Sb. HMP, o ochraně veřejné zeleně. Psi v žádném případě nesmějí na dětská hřiště. V blízkosti dětských hřišť, květinových záhonů, ale také rybníků či jezírek, kde hnízdí vodní ptactvo, musejí být psi vždy na vodítku. Běhání psů bez vodítka je zakázáno i na cyklistických trasách a na některých dalších plochách. V místech, jako jsou např. rekreační louky, které lidé využívají k odpočinku, piknikům či ke hrám a kde je dovoleno vstupovat na trávu, by psi neměli kálet a měli by se pohybovat vždy v doprovodu pána. V ostatních částech parků mohou psi volně pobíhat pouze tam, kde je to označeno příslušným piktogramem zobrazeným na informační ceduli nebo namalovaným přímo na cestě. WC v areálu parku:Celoročně je k dispozici WC v Restauraci Vozovna. V průběhu sezony jsou k dispozici i další - mobilní - WC (viz mapa pro daný rok). Letecké snímky (otofotomapy)
|
LITERATURA, internetové zdroje
PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, BOŽENA: Pražské zahrady a parky. Praha 2000.
PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, BOŽENA; PETRŮ, JAROSLAV; RIEDL, DUŠAN; SVOBODA, ANTONÍN MARIÁN: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 2004.
BAŠEOVÁ, OLGA: Pražské zahrady. Praha 1991.
ÚTVAR ROZVOJE HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY: Pražské historické zahrady. Praha 2007.
NOVOTNÝ, ANTONÍN: Královská obora. Praha 2000.
www.archiweb.cz
www.nautilus.cz
www.hornictvi.info
www.hrady.cz
www.rozhlas.cz
www.wikipedia.cz
www.slechtovka.cz
www.planetarium.cz
www.praha7.cz
http://mapy.vyletnik.cz/