Stádo krav, které v minulých týdnech spásalo Hrnčířské louky, se tento víkend přestěhovalo do Šárky. Kravičky se právě pasou podél potoka na revitalizaci Zlatnice. Až zde dokončí svou "práci", přesunou se o kousek výš na Jenerálku.
Pastva je zde prováděna zejména pro podporu vzácných druhů rostlin, které se na těchto loukách vyskytují. Naše středověká krajina byla pestrá a různorodá, vyznačovala se mozaikou různě husté vegetace od holých vypasených svahů, přes pole a úhory, louky, sady, řídký pastevní les až po husté hvozdy. Řada zejména těžko obdělatelných a svažitých pozemků byla využívána právě pro pastvu ovcí, koz a skotu. Na těchto lokalitách se tak díky pastvě vyvinula unikátní rostlinná společenstva, která jsou na pastvě závislá a bez ní po čase zanikají.
Pastva umožňuje selektivní spásání rostlin v průběhu celého vegetačního období, a tím je podporována rozmanitost lučních druhů rostlin. Ponechané nespasené trsy trávy zase slouží jako úkryt pro hmyz, který je potravou pro nejrůznější druhy ptáků. Zvířata rovněž svými kopýtky narušují travní drn, čímž umožňují vyklíčení semen dalších rostlin. V neposlední řadě dochází ke hnojení půdy močí a exkrementy. Pastva je dnes považována za velmi efektivní a ekologický způsob údržby travních ploch. Navíc nedochází k tomu, že tráva je posekána a odvezena společně s živočichy, kteří v ní hledají útočiště.
Pasoucí se krávy jsou také vítanou podívanou, a to nejen pro děti, při procházkách pražskou přírodou.
