(poslední aktualizace popisu k 30. 6. 2021)

Stav dokumentu:

Dokument schválený usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 27/30 ze dne 27. 5. 2021.

Rámec zpracování:

Hl. m. Praha se usnesením zastupitelstva č. 39/1 ze dne 6. 9. 2018 připojilo k mezinárodní iniciativě Covenant of Mayors for Climate and Energy (Pakt starostů a primátorů). V rámci této aktivity byl schválen závazek do dvou let vypracovat a předložit tzv. SECAP (Sustainable Energy and Action Plan). Během tvorby tohoto akčního plánu, v červnu 2019, byl přijat tzv. Klimatický závazek hl. m. Prahy, kterým byl potvrzen a navýšen příslib snížení produkce emisí skleníkových plynů na území hl. m. Prahy, zejména CO2, o 45% v porovnání s rokem 2010.

Tvorba akčního plánu v oblasti klimatu navázala na předchozí přijatou Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu (přijata usnesením Rady hl. m. Prahy ze dne 18. 7. 2017), na jejímž základě jsou zpracovávány navazující Implementační plány (pilotní Implementační plán  pro roky 2018 a 2019 a současný Implementační plán pro roky 2020 – 2024.

Kombinace tvorby akčního plánu pro naplnění Klimatického závazku a předchozí strategie k adaptaci na změnu klimatu finálně vedla k vytvoření a přijetí dokumentu Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030, který je nyní jak vlastním strategickým dokumentem metropole k přijetí opatření ke snížení klimatických dopadů města, tak naplněním mezinárodního závazku Paktu starostů a primátorů. Zároveň tvoří klíčový podklad pro čtyři zásadní pilíře klimaticky odpovědné politiky města – udržitelnou energetiku a správu budov, udržitelnou mobilitu, cirkulární ekonomiku a adaptační opatření.

Zadavatel:

Hl. m. Praha.

Předkladatel:

Náměstek primátora Ing. Petr Hlubuček, člen Rady hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí, infrastruktury, technické vybavenosti a bezpečnosti

Zpracovatel:

Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima, vedoucí RNDr. Martin Bursík, tajemník Mgr. Daniel Vondrouš

Pracovní skupiny Komise rady pro udržitelnou energii a klima:

  1. Pracovní skupina pro energetiku: Ing. Tomáš Voříšek, Ing. Jaroslav Klusák, PhD.
  2. Pracovní skupina pro udržitelnou mobilitu: Ing. Jaroslav Mach
  3. Pracovní skupina pro cirkulární ekonomiku: Vojtěch Vosecký
  4. Pracovní skupina pro adaptační opatření: Ing. Kateřina Schön, Mgr. Tereza Líbová

Popis, průběh zpracování:

Jedná se o ambiciózní strategický dokument, který se má stát vlajkovou lodí úsilí o uhlíkově neutrální metropoli v roce 2050. Jeho realizace během následujících deseti let počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010.

Tohoto cíle se dosáhne realizací 69 konkrétních opatření, které jsou v plánu rozděleny do čtyř sekcí – Udržitelná energetika a budovy, Udržitelná mobilita, Cirkulární ekonomika a Adaptační opatření.

V oblasti udržitelné energetiky a budov si Praha klade mj. za cíl snížení spotřeby tepla a plynu o 15 %, či až 60% snížení emisí CO2 u dodávek elektřiny a tepla. Preferována bude výroba energie z obnovitelných zdrojů na území města. Až 23 tisíc budov bude osazeno solárními a kogeneračními zdroji elektřiny. Prostředkem k tomu má být, mimo jiné, založení Pražského společenství pro obnovitelnou energii, které má sloužit jako organizace s otevřeným členstvím pro všechny obyvatele i podnikatele a firmy působící v Praze. Dané společenství bude sloužit jako platforma pro instalace výroben obnovitelné energie, předávání vyrobené čisté energie mezi jednotlivými členy a případně i koordinovat energeticky úsporné projekty u daných objektů. Dále je v plánu komplexně rozvinout systém energetického managementu města, který bude jasně prioritizovat vhodné energeticky úsporné projekty, vyhodnocovat provedená opatření a kalkulovat uhlíkový rozpočet města.  

Přechod na udržitelnou mobilitu chce Praha podpořit výstavbou sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, která bude čítat na 10 tisíc jednotek. To by společně s dalšími opatřeními mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv o 18 % do roku 2030, což je naprosto klíčovým předpokladem pro snižování emisí CO2 z dopravy. Potenciál růstu vidí plán ve veřejné dopravě, kde za klíčové projekty považuje modernizaci a automatizaci linky metra C i dalších tramvajových, autobusových a železničních tras. Odhad je, že by pražská MHD mohla v roce 2030 přepravit o dalších 150 milionů cestujících více než dnes. V souladu s Klimatickým závazkem je i další rozšiřování zón placeného stání a zvolení vhodného modelu zpoplatnění vjezdu neekologických vozů do oblasti historického centra Prahy a jeho širšího okolí.

Z hlediska cirkulární ekonomiky je hlavním cílem předcházet vzniku odpadu a měnit odpady na zdroje. Jedním z nejambicióznějších záměrů je výstavba první bioplynové stanice ve vlastnictví města, která by zpracovávala gastroodpad z restaurací i domácností a mohla Prahu zásobit biometanem pro využití ve vozech městských organizací. Vedení města chce nadále zvyšovat motivaci občanů k třídění odpadů tak, aby v roce 2030 stoupl podíl vytříděného odpadu na 65 %. Praha dále plánuje aplikovat prvky cirkulární ekonomiky napříč stavebním a potravinářským sektorem.

V oblasti adaptačních opatření má město již od roku 2017 schválenou Strategii Adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, ze které vychází a na jejíž doposud realizované úspěšné projekty modré a zelené infrastruktury dále navazuje. V rámci současného Implementačního plánu počítá s vysazením až 1,5 milionu nových stromů napříč městem, výměnou řady asfaltových a betonových nepropustných ploch, i dalšími renovacemi a renaturalizacemi pražských parků a zelených prostranství. Pro lepší péči o zelenomodrou infrastrukturu města jsou připravovány závazné dokumenty Standardy hospodaření s dešťovou vodou a Standardy péče o uliční stromořadí. Úspěšnost projektů je měřena řadou indikátorů, a každoročně vyjádřena v souhrnné infografice klimatického štítku města, tzv. Klimaskenu.

Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 byl zpracováván dle dílčích agend v pracovních skupinách v období podzim 2019 (členové pracovních skupin i členové Komise Rady pro udržitelnou energii a klima byli jmenováni usnesením Rady hl. m. Prahy č. 1451 ze dne 15. 7. 2019). Pracovní skupiny se scházely ve zhruba měsíčním intervalu; závěry z jednání PS byly tlumočeny Komisi, která poté formulovala dílčí doporučení pro rozhodování Rady, popříp. Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Přijetí Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 předcházelo podrobné připomínkové řízení, kdy byl plán zaslán k připomínkám všem zúčastněným městským příspěvkovým organizacím (či akciovým společnostem města).     

Návazné aktivity:

Realizace projektů bude probíhat dle gescí všech jmenovaných členů rady Hl. m. Prahy a v souladu s náplní činnosti jednotlivých zainteresovaných odborů, zejména však Odboru ochrany prostředí MHMP (odd. energetického manažera, odd. environmentálních projektů), Odboru dopravy MHMP, Odboru hospodaření s majetkem hl. m. Prahy, Odboru investičního, Odboru školství MHMP aj.

Projekty budou financovány částečně z vlastního rozpočtu hl. m. Prahy. Vzhledem k rozsahu plánovaných projektů je však evidentní, že jejich finanční náročnost bude značná. Klimatický plán je tedy navržen v souladu s proklamovanou politikou současné Evropské komise a programu Zelená dohoda pro Evropu tak, aby se podařilo co největší část počátečních nákladů kofinancovat za pomoci národních a evropských programů podpory, které budou dostupné v příštích 10 letech. Jedná se především o následující podpůrné programy:

Modernizační fond, Inovační fond Evropské komise, ELENA (program Evropské investiční banky), CEF – Nástroj pro propojení Evropy, Fond na podporu obnovy a odolnosti, HORIZON 2020 (Program SCORE).

Další zdroje budou pocházet z programů spravovaných na národní úrovni – jde například o zdroje,  čerpané z Operačního programu životní prostředí (OPŽP), Integrovaného regionálního operačního programu (IROP 2), Operačního programu Doprava (OPD), nebo programu Nová Zelená úsporám.

Dokument k dispozici:

Kontakty, informace: