Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy - Úvod

Indikátory udržitelného rozvoje usnadňují hodnocení pokroku k udržitelnosti, umožňují srovnání s doporučenými hodnotami, legislativními limity, srovnání mezi státy, regiony, městy, umožňují stanovení cílů rozvoje, zhodnocení efektivnosti vynaložených prostředků.

Praha se v roce 1998 zapojila do projektu Zprávy o stavu životního prostředí měst na Internetu (Cities Environment Report on Internet – CEROI). V rámci Programu pro životní prostředí OSN (UNEP) podporujícího projekt byla vytvořena také sada indikátorů pro městskou úroveň. Část těchto indikátorů (30) byla označena jako klíčové indikátory (Core set). Část vhodných indikátorů pro Prahu byla zkompilována a následně prezentována v předchozích ročenkách, vybrány byly především environmentální indikátory. Výběr indikátorů odrážel také priority Strategického plánu hl. m. Prahy v oblasti životního prostředí. Část použitých indikátorů byla zároveň součástí sady tzv. Společných evropských indikátorů (European Common Indicators)1.

V roce 2004 při zpracování studie „Hodnocení ročenky Praha – životní prostředí a návrh dalšího rozvoje“, proběhly práce na aktualizaci stávajících indikátorů v návaznosti na dosavadní zkušenosti s využíváním této sady, sady indikátorů ECI v evropských městech a zkušeností z projektu TIMUR2 a zejména vytvoření sad indikátorů v rámci nových koncepčních dokumentů hl. m. Prahy (KK EVVO, POH hl. m. Prahy, ÚEK hl. m. Prahy aj.).
Hlavním výstupem projektu byl návrh nové sady klíčových indikátorů udržitelného rozvoje hl. m. Prahy v oblasti životního prostředí. Uvedená sada indikátorů vychází s ohledem na zachování kontinuity časových řad ze sady prezentované v uplynulých letech, byla však doplněna o několik nových indikátorů a zároveň došlo u některých indikátorů k jejich úpravě.
V roce 2006 a 2007 se Praha zúčastnila mezinárodního projektu „Urban Ecosystem Europe“ (s účastí 25, resp. 32 velkých evropských měst), jehož výstupem bylo porovnání životního prostředí a politiky životního prostředí prostřednictvím sady indikátorů. V roce 2008 se Praha zúčastnila mezinárodní soutěže Green Capital Award (Evropské zelené město) organizované v rámci EU, kde bylo pro porovnání životního prostředí a politik jednotlivých evropských měst využito připravené sady indikátorů. V roce 2008 se zároveň Praha účastnila projektu zaměřeného na zpracování metodiky pro přípravu zpráv o životním prostředí měst v ČR s využitím sady indikátorů životního prostředí.

V návaznosti na zpracování dokumentace pro soutěž Green Capital Award byla připravena a v roce 2009 vydána publikace PRAHA – indikátory udržitelného rozvoje (k dispozici na těchto webových stránkách v rubrice Ročenky Praha ŽP) se základními indikátory v kapitolách lokální příspěvek ke globálním změnám klimatu, místní doprava, dostupnost ploch veřejné zeleně, kvalita ovzduší, zatížení hlukem, odpadové hospodářství, spotřeba vody a dalších.

Využívání indikátorů udržitelného rozvoje se stalo nedílnou součástí také nového územně plánovacího podkladu pořizovaného dle stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) – Územně analytických podkladů hl. m. Prahy (UAP). Jedná se o dokument, který popisuje mj. rozhodující faktory ovlivňující územní rozvoj v Praze a analyzuje vztah těchto faktorů k udržitelnému rozvoji území. Argumentační základna byla založena na sadě 143 indikátorů, definovaných v rámci 11 hlavních oblastí (aspektů) udržitelného rozvoje. Při tvorbě indikátorové sady jsou v maximální míře využívány klíčové indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy v oblasti životního prostředí. UAP byly prvně zpracovány v roce 2008 a budou pravidelně aktualizovány každé dva roky, v souladu s požadavky stavebního zákona. V dalších aktualizacích se předpokládá postupné doladění systému indikátorů pro hodnocení vyváženého územního rozvoje a posílení jeho vazby na ostatní indikátorové systémy využívané v rámci hl. m. Prahy. Podrobnější informace o indikátorech UAP je k dispozici na www.urm.cz/cs/prilohy.

V roce 2011 se Praha zapojila do projektu Informed Ciities, který navazoval na projekty Urban Ecosystem Europe realizované v letech 2006 a 2007, jehož výstupem bylo opět porovnání životního prostředí a politiky životního prostředí prostřednictvím sady indikátorů. Zároveň se Praha zapojila do projektu Ekologická stopa měst v ČR, jehož výstupem byla za Prahu hodnota ekologické stopy města za rok 2009.


1 Projekt „Společné evropské indikátory – K profilu udržitelného rozvoje na místní úrovni“ (Towards local sustainable profile – European Common Indicators) je výsledkem spolupráce Evropské komise (Generální ředitelství pro životní prostředí), Evropské agentury pro životní prostředí a Expertní skupiny pro městské životní prostředí a vznikl i na základě konzultací s mnoha evropskými obcemi. Ukazatele jsou úzce spojeny s prioritami podprogramu 6. akčního programu pro životní prostředí v Evropě „Tématická strategie pro městské životní prostředí“. Systém indikátorů tak představuje nástroj pro rozhodování a pro šíření informací o nejlepších postupech k udržitelnému rozvoji na místní úrovni.

2 Zavádění místních indikátorů v českých městech a obcích podporuje občanské sdružení Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (Timur). Jeho náplní je právě sledování ukazatelů udržitelného rozvoje, kvality života a kvality prostředí na místní úrovni.


Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy - Ovzduší

Údaje zpracovávané pro ročenky Praha životní prostředí.

Název indikátoru Jednotka Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Zdroj Poznámka
Emise NOx
do ovzduší
t/obyv./rok 0,010 0,010 0,086 0,074 ČHMÚ, ATEM kompil. MHMP 3)
               
Emise SO2
do ovzduší
t/obyv./rok 0,0007 0,0003 0,0005 0,0002 ČHMÚ, ATEM
kompil.
MHMP
  
               
Kvalita místního ovzduší – počet případů překročení limitu PM10 počet         ČHMÚ
kompil.
MHMP

Společný evropský indikátor A5

Stanice s největším počtem překročení limitu – hodnoty zvlášť pro stanice dopravní a pozaďové.

–  dopravní stanice   33
(měř. stanice
Smíchov)
10
(měř. stanice
Legerova,
hot spot)
20
měř. stanice
Legerova,
hot spot)
24
(měř. stanice Karlín)
   
– pozaďové stanice   30(stanice
Řeporyje)
2
(stanice
Řeporyje)
6
(stanice
Řeporyje)
2
(stanice Suchdol)
   

 

 

Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy - Voda

Údaje zpracovávané pro ročenky Praha životní prostředí.

Údaje za roky 2008-2012

Název indikátoru Jednotka Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Zdroj Poznámka
Průměrná spotřeba vody v domácnostech l/den/obyv 114,1 104,1 112,0 113,0 111,0 106,0 ČSÚ Základní sada CEROI
                   
Jakost vody na povrchových tocích               ČHMÚ Profil Vltava Podolí
–    BSK5 (mg O2/l) 2,04 2,20 3,00 2,60 2,50 2,60    
–    P celkový  (µg/l) 0,08 0,07 0,10 0,09 0,09 0,09    
–    N jako NO3 (mg/l) 2,60 3,59 3,56 2,62 3,34 2,30    
                   
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci % 99,0 99,2         ČSÚ Základní sada CEROI
                   
Podíl čištěných odpadních vod % 99,9 100 100 100 100 100 ČSÚ Základní sada CEROI Podíl vod vypuštěných do kanalizace, bez vod srážkových
                   
Čištění odpadních vod – odstraněné znečištění – BSK5 % 97,9 97,6 97,8 98,0 99,0 99,0 PVK, ČOV, kompil.MHMP  

 

Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy - Příroda, krajina, zeleň

Informace zpracovávané pro ročenky Praha životní prostředí.

Období 2010-2012

Název indikátoru Jednotka HodnotaRok
2013
Hodnota Rok
2014
HodnotaRok
201
5
HodnotaRok
2016
Zdroj Poznámka
Rozloha chráněných území jako podíl na celkové rozloze %         MHMP, IPR (ÚRM, IMIP) Společný evropský indikátor B9 přírodní parky – rozloha včetně uvnitř ležících zvláště chráněných území
- zvláště chráněná území   4,6 4,6        
- přírodní parky   19,9 18,8        

 

Období 2001-2009

Název indikátoru Jednotka Hodnota
Rok
2001-2004
Hodnota
Rok
2005-2009
Rok 2010-2012 Zdroj Poznámka
Rozloha chráněných území jako podíl na celkové rozloze %       MHMP, IPR
(ÚRM, IMIP)
Společný evropský indikátor B9 přírodní parky – rozloha včetně uvnitř ležících zvláště chráněných území
- zvláště chráněná území   4,3 4,4 4,4    
- přírodní parky   19,7 19,7 19,9    

Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy - Odpady

Vybrané informace z poslední ročenky Praha životní prostředí doplněné o nově dostupné údaje

Název indikátoru Jednotka Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015 Zdroj Poznámka
Produkce odpadů na obyvatele t/obyv./rok           2011-2014 MHMP, CENIA (do r. 2006 VÚV TGM),
MHMP
kompil.
MHMP
Základní sada CEROI Indikátor POH hl. m. Prahy4) – základní indikátor I.4. V rámci podpory dosažení cílů POH ČR je stanoven cíl vytváření podmínek pro snižování měrné produkce odpadů (průběžně) a pro související indikátor měrná produkce nebezpečných odpadů je stanoven cíl snížení o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000.
–  odpady celkem   3,81 3,97 3,06 3,39      
–  komunální odpady   0,667 0,583 0,537 0,542      
– nebezpečné
odpady
  0,088 0,106 0,064 0,049      
–  odpady
z domácností
  0,320 0,310 0,322 0,324     Produkce odpadů z domácností – indikátor POH hl. m. Prahy4) I.19. V rámci nakládání s komunálním odpadem je do roku 2010 zajištěno sdružené plnění zpětného odběru obalů.
Podíl využitých odpadů %           2011-2014 MHMP, CENIA (do r. 2006 VÚV TGM), MHMP kompil.
MHMP
Indikátor POH hl. m. Prahy4) – základní indikátor I.5 (hodnoty pro odpady celkem) V rámci podpory dosažení cílů POH je stanoven cíl zvýšit do roku 2012 podíl využívání odpadů (ze všech vznikajících) na 55 %. Pro komunální odpady je obdobně stanoven cíl dosáhnout do roku 2010 materiálového využití 50 %.
* Hodnota indikátoru dle přijaté metodiky je 69,2 %, reálný stav je ale cca o 15 % nižší (zjištěné duplicity ve výpočtu).
–    využití celkem   36,4 34,3 33,3 42,5      
–    v tom energetické
využití
  6,3 6,2 8.3 7,5      
                 
Podíl odpadů odstraněných skládkováním % 1,6 0,8 1,0 1,2   2011-2014 MHMP, CENIA (do r. 2006 VÚV TGM),
MHMP
kompil.
MHMP
Indikátor POH hl. m. Prahy4) – základní indikátor I.8 (hodnoty pro odpady celkem) V rámci podpory dosažení cílů POH je stanoven cíl snížit podíl skládkování do roku 2010 o 20 % ve srovnání s rokem 2000.
                 
Podíl odpadů odstraněných spalováním % 0,06 0,1 0,2 0,03   2011-2014 MHMP, CENIA (do r. 2006 VÚV TGM),
MHMP
kompil.
MHMP
Indikátor POH hl. m. Prahy4)
základní indikátor I.10
(hodnoty pro odpady celkem)

Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy - Obyvatelstvo, zdraví

Vybrané informace z poslední ročenky Praha životní prostředí doplněné o nově dostupné údaje

Název indikátoru Jednotka Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Zdroj Poznámka
Počet hospitalizovaných pro nemoci dýchací soustavy v celé ČR s bydlištěm v hl.m. Praze Počet na 1000 obyvatel 10,0 9,3 9,8 8,7 10,2 10,5 ÚZIS
kompil.
MHMP
 
                   
Střední délka života při narození roky             ČSÚ  
- muži   76,3 76,3 76,5 77,0 77,3 77,5    
- ženy   80,8 81,2 81,7 81,8 82,1 82,5    

Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy - Doprava

Údaje za roky 2009 - 2012:

Název indikátoru Jednotka Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 Zdroj Poznámka
Dopravní výkon motorových vozidel na obyvatele tis.vozokm/obyv./rok 5,63 5,83 5,80 5,79 TSK-ÚDI
kompil.
MHMP
 
               
Celkový počet vozidel
na obyvatele
počet/obyv. 0,732 0,74 0,77 0,97 TSK-ÚDI 2)
               
Délka značených
cyklistických stezek, cyklopruhů a cyklistických tras
km

 

 

 

 

   

2010 a roky předešlé: Komise Rady HMP pro cyklistickou dopravu, 2011 a 2012: Ročenka dopravy Praha (TSK Praha)

Údaje jsou převzaty z Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Praze do roku 2020.

V koncepci stanoveny mj. cíle: 450 km hlavních a páteřních tras do roku 2010, dále min. 30 km za rok, 750 - 1000 km do r. 2020; 200 km cyklostezek nebo společných komunikací pro chodce a cyklisty do r. 2010, dále min. 10 km za rok. Dalším cílem je zvýšit počet uživatelů jízdních kol v Praze na 7 % v sezóně a na 3 % mimo ni.
–   cyklistické stezky   136,5 143,3 141,3 146,9    
–   cyklopruhy, cyklopiktokoridory   44,1 53,5 62,8 71,5    
–   cyklistické trasy   345,6 443,8 504 523,9    

Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy - Energetika

Vybrané informace z poslední ročenky Praha životní prostředí doplněné o nově dostupné údaje

Název indikátoru Jednotka Rok
2001
Rok
2005
Rok 2011 Rok 2012 Zdroj Poznámka
Roční spotřeba paliv a energie na obyvatele po přeměnách GJ/obyv./rok 50,4
(z toho tuhá
paliva 4,7 %,
kapalná
0,4 %,
plynná paliva
41,1 %,
CZT 25 %,
elektřina
28,8 %)
49,1
(z toho tuhá
paliva 4,0 %,
kapalná
0,3 %,
plynná paliva
40,3 %,
CZT 24,9 %, elektřina
30,6 %)
46,9
(z toho tuhá
paliva 2,9 %,
kapalná
0,2 %,
plynná paliva
43 %, OZE 0,5 %,
CZT 21,5 %, elektřina
31,9 %)
  Údaje
za rok 2011: MZO MHMP (podklady pro aktualizaci ÚEK), 2005:
Centrální
datový sklad
energetických
informací
(CDS-EI),
ÚRM 2006,
za rok 2001 OIM MHMP
Spotřeba energie po přeměnách udává objektivní potřebu tepla a energie na vstupu do objektů (příp. technologie).
Rok 1996: 54,3,
rok 1998: 50,9.
Roční spotřeba elektřiny v domácnostech na obyvatele kWh/obyv./rok 1137,6 1239,1 1141,2 1160,1 PRE, ČSÚ
kompil.
MHMP
V roce 2005 činil podíl obnovitelných zdrojů energie 1,0 %.1)

Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy - Ekologická stopa města

Vybrané informace z ročenky Praha životní prostředí 2010 doplněné o nově dostupné údaje

Název indikátoru Jednotka Rok
2001
Rok
2005
Rok 2009 Rok 2011 Rok 2013 Zdroj Poznámka
Ekologickástopa města gha/obyv. x x 5,08 x x MHMP, TIMUR Společný evropský indikátor B.10. Hodnoty za vybrané dřívější roky (x) budou postupně dopočítány, do budoucna předp. výpočet s periodicitou 2 let. Průměrná hodnota v ČR činila v roce 2010 5,27/obyv.
  • 22. dubna 2014
(průměr: 2.74; 116 hodnocení)
Vaše hodnocení:
Potřebuji řešit v ŽP Orgány ochrany ŽP Kalendář akcí v ŽP a EVVO

Tiskové zprávy hl. m. Prahy

Nejnovější k tématu infomačního systému o ŽP a území v Praze:

Přehled všech TZ k tématu ŽP za uplynulé období

Aktuality v oblasti Informačního systému o ŽP a o území

Doporučujeme