Název, km, GPS Popis Ilustr. foto

Kostel sv. Jakuba Většího

0 km

N 50, 00, 665 E 14, 14, 784

 Barokní kostel sv. Jakuba Většího nechala v roce 1741 postavit Anna Marie vévodkyně toskánská. Kostel sv. jakuba Většího v Tachlovicích

Mlýny na Radotínském potoce

1,6 km

N 50, 00, 236 E 14, 15, 261

 Bývalo jich na Radotínském potoce na dvaadvacet. Dodnes jsou některé zachované, ale jsou značně přestavěné k obytným účelům, z jiných zůstali pouze ruiny (Hladkovský Mlýn). Jediným mlýnem s funkčním mlecím zařízením je Mlýn Veselých. Po mlýnech vás dovede nová naučná stezka pojmenovaná Stará mlýnská cesta. Informační tabule na Staré mlýnské cestě

Kalinův mlýn

4,0 km

N 49, 59, 541 E 14, 18, 294

 Jiné jméno tohoto mlýna je Podořešský Mlýn a přísluší do obce Ořech a má čp. 1. První zmínky jsou již z poloviny 16. století, ale jistě vznikl již daleko dříve, zřejmě společně s obcí Ořech, tedy zhruba v polovině 14. století. Mlýn prodala roku 1715 kapitula sv. Víta mlynáři Václavu Kalinovi a Kalinům patřil mlýn až do 20. století. V roce 1929 patřil k mlýnu i hostinec, hostinská budova byla přistavěna v roce 1932. Zajímavostí a příčinou vzniku hostince je skutečnost, že mlýn býval od nepaměti volně průchozí a tím i cílem výletů Pražanů. Kalinův mlýn

PR Radotínské údolí

4,0 km

 Přírodní rezervace o rozloze 104 ha, vyhlášeno v roce 1975, menší část je však chráněna již od roku 1953. Součást. Přírodovědecky mimořádně hodnotná část CHKO Český kras. Zachována společenstva teplomilných společenstev a společenstva suťových lesů s celou škálou přechodů. Na více místech vystupují vápencové sklaní výchozy, drobné krasové jevy. Četné přirozené i umělé výchozy se zkamenělinami. Území je ohrožováno těžbou v blízkých vápencových lomech a provozem radotínské cementárny.
více informací na stránkách Pražská příroda

 

 

Mlýn U Veselých

5,9 km

N 49, 59, 325 E 14, 17, 402

 Stojí na východním okraji Chotče  a býval zván Měchurův, Veselých či Pod Chotčí. První zmínka o mlýnu je z roku 1666. Mlýn je díky péči již sedmé generace potomků Veselých dodnes v schopen provozu. Do rioku 1927 byl mlýn poháněn vodou z potoka, od roku 1928 bylo kolo nahrazeno elektromotorem a v roce 1942 byla vybudována turbína pohánějící elektrické soustrojí. Mlýn přestal pracovat až v roce 1950. Mlýn U Veselých

Cvrčkovský mlýn

6,6 km

 Nachází se těsně po proudu Radotínského potoka pod mlýnem Veselých a za ním začíná chatová osada Ariana. Datum zniku mlýna není dochováno, ale jistě spadá do období před 18. stoletím. Po roce 1945 se mlýn stal předmětem konfiskace a propadl státu. V současnosti je opět v soukromém vlastnictví.  

Rutický mlýn

8,3 km

 Zvaný též Rutice nebo Špačkův mlýn. První zmínka je z roku 1402, kdy zde hospodařil mlynář Václav Rubyn. Pozdější záznamy o provozu mlýna však neexistují, zřejmě zanikly při povodních.. Další zprávy jsou až z 18. století. Rod Špačků získal mlýn v roce 1860 a s různými peripetiemi jej provozoval až do roku 1950, kdy byl úředně mlýn zastaven. Až v letech 1967 – 1969 došlo k rozebrání strojního vybavení a část mlýna byla přestavěna na obytné stavení.  

NPP Lochkovský profil

10,3 km

N 49, 59, 875 E 14,20, 011

 Od roku 1988 národní přírodní památka, rozloha 39,14 ha. Chráněno jako soubor mezinárodně významných profilů a paleontologických nalezišť. Jde o významný krajinný prvek se zachovanými společenstvy skalní stepi.
více informací na stránkách Pražská příroda		  

Orthocérový lůmek

12,7 km

N 49, 59, 906 E 14, 20, 487

 Přírodní památka o rozloze 0,5 ha byla vyhlášena v roce 1976. Významné naleziště zkamenělin, zejména hlavonožců. V těchto místech zkoumal J. Barrande.
více informací na stránkách Pražská příroda		  

PP Radotínské skály

13,3 km

N 49, 59, 588 E 14, 20, 692

 V roce 1988 vyhlášeno jako přírodní památka o rozloze 28,30 ha. Jde o profil prvohorními usazeninami od nejvyššího ordoviku přes spodní siluru celým pražským souvrstvím. Na výchozech společenstva skalních stepí a teplomilných křovin.
více informací na stránkách Pražská příroda		 PP Radotínské skály

Radotín

15,6 km

N 49, 59, 010 E 14, 21, 491

 Již v roce 993 je Radotín zmiňován v písemnostech knížete Boleslava II. Původní obec je připomínaná věrohodně poprvé koncem 13. století jako majetek zbraslavského kláštera. V současnosti představuje Radotín předměstí Prahy s průmyslovým charakterem, který do obce pronikl koncem 19. století a dodnes jej představuje cementárna a továrna na vzduchotechniku Janka, pojmenovaná po svém zakladateli.