- Povrchová voda (Správa a sledování povrchových vod v Praze, Jakost vody)
- Pitná voda (Zásobování obyvatelstva pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě)
- Odpadní voda
- Havarijní úniky znečišťujících látek
- Protipovodňová opatření
- Potoky a vodní díla na území hl. m. Prahy
- Obnova a revitalizace pražských nádrží a potoků
Povrchová voda
Správa a sledování povrchových vod v Praze
Základní tepnu říční sítě na území hlavního města tvoří dolní tok řeky Vltavy. U Lahovic se do Vltavy vlévá její nejvýznamnější přítok na území hlavního města - řeka Berounka. Dále se do ní na území města vlévá celá řada drobnějších vodních toků - mezi nejvýznamnější patří potoky Litovicko-Šárecký, Dalejský a Radotínský na levém břehu a Botič, Rokytka a Kunratický potok na břehu pravém.
Délka drobných toků na území hlavního města dosahuje celkově téměř 374 km, přičemž cca 226 km z nich je ve správě hl. m. Prahy. Vodstvo na území Prahy tvoří dále množství rybníků a rybníčků (např. Počernický rybník, rybníky Lítožnické, Šeberovské a Milíčovské) a dalších typů vodních nádrží s rozmanitou funkcí (největší z nich je Hostivařská přehrada).
Péči o drobné vodní toky a nádrže na území města, které jsou ve správě hl. m. Prahy, zajišťují pro Magistrát hl. m. Prahy převážně Lesy hl. m. Prahy (monitoring jakosti vod a vlastní hodnocení zajišťuje MHMP). Správcem říčních toků Vltavy a Berounky na území Prahy je státní podnik Povodí Vltavy, který zajišťuje i hodnocení jakosti vod.
Obr Průměrné roční průtoky na vybraných profilech, 1980-2010
Zdroj: ČHMÚ
Jakost vody
Zařazení sledovaných profilů do tříd jakosti podle ČSN 75 7221 bylo zpracováno na základě údajů za dvouleté období, v případě velkých vodních toků za období let 2009–2010, u drobných vodních toků pak za období 2010–2011. Hodnocené ukazatele jsou členěny do pěti skupin (A, B, C, D, E). Ve skupině rozhoduje ukazatel s nejnepříznivější hodnotou klasifikace. O celkové klasifikaci jakosti vody v toku rozhoduje pak nejhorší klasifikace ze skupin.
Obr Sledované profily na povrchových tocích a výsledné třídy jakosti
Zdroj: Povodí Vltavy, státní podnik, MHMP
Pozn.: Vltava a Berounka podle údajů za období 2009-2010. Potoky podle údajů za období 2010-2011.
Prezentace kvality vody v tocích liniemi je pouze orientační.
Pitná voda
Zásobování obyvatelstva pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě
Veřejná vodovodní síť v Praze včetně úpraven pitné vody je od počátku roku 1998 ve správě Pražské vodohospodářské společnosti, a. s. (PVS). Provozovatelem pražského vodovodního systému je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (PVK).
Pitná voda z vodovodu dodávaná pro veřejnou potřebu je v celé Praze nezávadná a z hlediska kvality zcela vyhovuje tuzemským i evropským standardům po stránce fyzikální, chemické, mikrobiologické i biologické.
V roce 2010 PVK, stejně jako v předchozích letech, sledovaly kvalitu pitné vody u téměř 6 000 vzorků. Z toho přes 75 % vzorků bylo odebráno z pražské distribuční sítě a zbytek vzorků byl odebrán na úpravnách vody Želivka a Káraný, které zásobují Prahu pitnou vodou. Na veřejnou vodovodní síť bylo na území Prahy napojeno 100 % domácností.
Výroba vody: V roce 2010 bylo vyrobeno celkem 121,5 mil m3 pitné vody. Z tohoto množství bylo předáno mimopražským odběratelům 15,8 mil. m3. V porovnání s rokem 2009 bylo vyrobeno celkem o 1,3 mil. m3 vody méně. Nejvýznamnější podíl výroby vody pro zásobování Prahy zajišťuje úpravna vody Želivka (74 % v roce 2010, zdroj vodní nádrž Švihov), dále úpravna vody Káraný (26 %, zdroj vody břehová a umělá infiltrace řeky Jizery). Oba zdroje leží mimo území města. Úpravna vody Podolí (zdroj řeka Vltava na území města) je v posledních letech využívána pouze jako záložní zdroj a v roce 2010 pitnou vodu nevyráběla.
Ztráty vody úniky ze sítě činily v roce 2010 cca 22 % (v roce 1996 46 %).
Spotřeba vody: Specifická spotřeba pitné vody v domácnostech se od roku 1990 snížila o více než 45 %. V současné době se pohybuje kolem 110 litrů na osobu za den.
Obr Vývoj výroby pitné vody
Zdroj: PVK, a.s.
Obr Zdroje a distribuce pitné vody v Praze
Zdroj: PVK, a.s.
Obr Vývoj specifické spotřeby pitné vody domácností v Praze
Zdroj: PVK, a.s.
Odpadní voda
Centrální kanalizační síť byla v Praze založena jako jednotná, odvádějící splaškové a srážkové vody jedním kanalizačním potrubím. Nově budovaná sídliště na okrajích Prahy již mají kanalizační síť oddílnou, která nesměšuje splaškové a srážkové vody a odvádí je oddělenými soustavami. Sídlištní splaškové sítě jsou připojeny na kmenové stoky jednotné centrální soustavy. Tato soustava odvádí vody kmenovými sběrači do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Bubenči (dále jen ÚČOV).
Kromě ÚČOV jsou na území hl. m. Prahy v provozu další pobočné (lokální) čistírny odpadních vod (dále ČOV), které slouží k čištění odpadních vod z lokalit ležících v okrajových částech města a nejsou připojeny na centrální pražskou kanalizační síť.
Na systém kanalizační sítě je v současné době napojeno zhruba 99 % z celkové populace Prahy, tj. cca 1,235 mil. obyvatel. Provozovatelem převážné části kanalizace pro veřejnou potřebu včetně čistíren odpadních vod v hl. m. Praze je společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (PVK, a. s.).
Obr. Množství čištěných odpadních vod na ÚČOV a pobočných ČOV
Zdroj: PVS, a.s.
Tab. Průměrné koncentrace znečištění na ÚČOV v roce 2010
| ÚČOV | Povolené | Vypouštěné |
|---|---|---|
| BSK5 [mg.l-1] | 2 838,2 | 797 |
| CHSKcr [mg.l-1] | 13 245,1 | 4 534 |
| NL [mg.l-1] | 3 784,3 | 1033 |
| N-NH4+ [mg.l-1] | 1 892,2 | 431 |
| Pcelk [mg.l-1] | 238,8 | 95 |
| Nanorg [mg.l-1] | 3 784,3 | 1 940 |
Zdroj: PVS, a.s.
V roce 2010 činil průměrný denní přítok odpadních vod na ÚČOV 343 744 m3.den-1, tj. 3,98 m3.s-1. V porovnání s předcházejícími lety se potvrzuje trend pozastavení stálého mírného poklesu. Mírný nárůst odpadních vod oproti roku 2009 byl zaznamenán spíše v souvislosti s vydatnými dešti, jež natékají do jednotné kanalizace a jsou odváděny na ÚČOV.
Obr Průměrný průtok odpadních vod na ÚČOV, 1996–2010
Zdroj: PVS, a.s.
Havarijní úniky znečišťujících látek
V roce 2010 zasahoval OOP MHMP při 25 haváriích a následně vydal 24 správních rozhodnutí. Pokud není původce havarijního znečištění znám, likvidoval OOP MHMP znečištění na náklady hl. m. Prahy prostřednictvím odborně a technicky způsobilé právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající dle zvláštních předpisů. V roce 2010 nebyl původce zjištěn v 18 případech. V roce 2010 šetřilo oddělení ochrany vod ČIŽP oblastního inspektorátu Praha na území města 9 havárií znečištění vod. Ve 4 případech nebyl zjištěn původce havárie.
Protipovodňová opatření
Od roku 2005 je zajištěna protipovodňová ochrana vnitřního města a návazně probíhají práce v rámci dalších dílčích etap. V roce 2010 probíhaly práce v rámci etapy 0007 – Trója, která ke konci roku již plnila ochranu na požadovanou úroveň. Pro dokončeni kompletního systému zbývá část 22 Velká Chuchle, etapy 0006 Zbraslav – Radotín. Po dokončení (předpoklad do konce roku 2013) bude hlavni město chráněno proti rozlivu velkých vod Vltavy a Berounky na úrovni hladiny velké povodně v srpnu roku 2002 s rezervou +30 cm (s výjimkou Zbraslavi, zde ochrana na stoletou vodu s rezervou +30 cm).
Potoky a vodní díla na území hl. m. Prahy
Na území Prahy se k 31.12. 2010 nacházelo přibližně 290 ha vodních ploch, z čehož bylo 182 rybníků, 3 přehradní nádrže a 37 velkých retenčních nádrží. Hl. m. Praha, zastoupená OOP MHMP, spravovala 48 rybníků, 4 vodní díla a 32 retenčních nádrží. K nejvýznamnějším nádržím patři Vodní dílo Hostivař, Vodní dílo Džbán, Vodní dílo Jiviny a Počernický rybník. Územím Prahy protékalo kromě Vltavy a Berounky ještě cca 360 km drobných vodních toků, z čehož 249 km měla ve správě hl. m. Praha. Ve správě hl.m. Prahy bylo také přibližně 120 ha zeleně podél těchto vodotečí. Mezi nejvýznamnější a nejdelší pražské potoky patří Rokytka a Botič, dalšími významnými potoky jsou Litovicko-Šárecký potok, Dalejský potok a Kunratický potok.
Obnova a revitalizace pražských nádrží a potoků
V rámci projektu Obnova a revitalizace pražských nádrží, zahájeném již roku 2003, jsou postupně opravovány, rekonstruovány a odbahňovány rybníky a nádrže v majetku Prahy. V rámci projektu bylo v roce 2010 provedeno odbahnění a revitalizace rybníka V Pískovně v Dolních Počernicích, revitalizace rybníka Pokorňák v Březiněvsi, revitalizace a odbahnění rybníka U Kamenného stolu ve Vinoři, revitalizace Kyjského rybníka, II.etapa a rekonstrukce a dostavba bývalé retenční nádrže Pod Lesem na Jižním Městě. Od roku 2007 probíhá v hl. m. Praze dlouhodobý projekt Revitalizace pražských potoků. V rámci projektu byla v roce 2010 realizována revitalizace potoka v Královské oboře Stromovka.
