Povodně v Praze

Povodně v Praze

Historie povodní v hlavním městě

Hlavní město Praha má z hlediska výskytu povodní bohatou historii. Historické prameny poskytují poměrně přesné informace o povodňových událostech v Praze již od raného středověku. Před provedením regulací Vltavy v Praze v 18. a 19. století docházelo k rozlivu řeky do města zpravidla dvakrát ročně. Příčinami bylo zejména jarní tání sněhu, ledové jevy a intenzivní srážky v jarním a letním období. Po vybudování jezů, plavebních stupňů a náhonů došlo ke snížení podélného sklonu koryta a k navýšení hladiny řeky ve městě. Zároveň došlo ke snížení unášivé síly vodního proudu. Lokálně byla zasypána ramena řeky a průtočné koryto bylo zúženo. Po dokončení regulace řeky ve městě došlo ke zvýšení frekvence velkých povodní. Režim průchodu velkých vod byl upraven výstavbou Vltavské kaskády. V Praze bylo v období od 12. do 19. století zaznamenáno celkem 63 významných povodní, u kterých kulminační průtok činil více než 2200 m³/s. Nejvýznamnějšími historickými povodňovými událostmi jsou ty z let 1432, 1787, 1845 a 1890.

Novodobé povodně

V období 20. Století bylo zaznamenáno menší množství povodní. Nejvýznamnější byla zimní povodeň v březnu 1940, kdy bylo v Praze dosaženo téměř padesátiletého průtoku. Největší zaznamenanou přirozenou povodní na území hl. m. Prahy byla událost ze srpna roku 2002. Dne 14. 8. 2002 bylo na vodočtu Praha - Malá Chuchle dosaženo kulminačního průtoku 5.160 m³/s.

Povodeň ze srpna 2002 si vyžádala celkem 17 obětí na životech v celé České republice. V Praze bylo evakuováno 50.000 obyvatel, bylo zaplaveno celkem 18 stanic metra, poškozena byla dopravní a technická infrastruktura, budovy, parky, ZOO a movitý majetek. Celkové škody v Praze byly vyčísleny na 26,9 miliard korun. V roce 2002 již byla realizována etapa 0001 protipovodňových opatření chránící Staré Město a Josefov. Představitelé města rozhodli o rozšíření protipovodňových opatření na další povodní ohrožené části města.

Kulminační průtoky historických povodní

Protipovodňová opatření

Koncepce protipovodňové ochrany zajišťované městem počítá s celkovou délkou protipovodňových opatření (zemní valy, pevné betonové stěny a mobilní hrazení) po dokončení všech etap cca 19, 225 km, z toho mobilní opatření 6,795 km.

Systém zahrnuje tyto etapy:

- Etapa 0001 Staré Město a Josefov
- Etapa 0002 Malá Strana a Kampa
- Etapa 0003 Karlín a Libeň
- Etapa 0004 Holešovice, Stromovka
- Etapa 0005 Výtoň, Podolí a Smíchov
- Etapa 0006 Zbraslav, Radotín a Velká Chuchle
- Etapa 0007 Troja
- Etapa 0008 Protipovodňová ochrana Modřan

Protipovodňová ochrana je doplněna o povodňové uzávěry, čerpací stanice na kanalizaci a pro převádění povrchových vod a o organizační opatření.

Statistické údaje:

Rozloha povodní ohroženého území hl. m. Prahy: 57,2 km² (11,6 % celkové rozlohy hl. m. Prahy)
Rozloha ochráněného, povodní ohroženého území hl. m. Prahy: 51,3 km² (10,8 % celkové rozlohy hl. m. Prahy)
Počet obyvatel hl. m. Prahy ohrožených povodní: 70.000 (5,5 % z celkového počtu obyvatel)
Počet obyvatel hl. m. Prahy ohrožených povodní, kteří jsou protipovodňovou ochranou ochráněni: 69.700 (5,2 % z celkového počtu obyvatel)

Povodeň 2013

Intenzivní srážková činnost na přelomu května a června 2013 a masivní nasycení půdy z předchozího období způsobily povodeň, která v Praze kulminovala dne 4. 6. 2013 na průtoku 3.040 m³/s. Povodeň byla výjimečná tím, že ke zhoršení situace významnou měrou přispěly menší přítoky Vltavy, které při povodních na tomto velkém vodním toku ve většině případů hrají okrajovou roli. Lokálně došlo k vybřežení přítoků Vltavy a k zaplavení některých městských částí, zejména v blízkosti Rokytky a Botiče. Hmotné škody dosáhly téměř 4 miliard korun.

Hydrografická síť a stanovená záplavová území v hlavním městě Praze