Hlavní město Praha chce v rámci schváleného Klimatického plánu snížit emise CO2 do roku 2030 o 45 procent, přičemž zkoumá možnosti nových technologií pro ekologičtější nakládání s odpadem ve městě. Cílem je zvýšit podíl recyklace a dalšího využití odpadu v rámci tzv. oběhového hospodářství. Díky výzkumu a technologickým inovacím mají odpady a jejich další využití velký potenciál. To, co bylo v minulosti považováno za odpad, tak může být díky moderním technologiím přeměněno na surovinu, což platí i v případě odpadu, který vzniká při spalování v ZEVO Malešice.

„Vzniklá škvára při spalování tvoří 20 až 25 procent hmotnosti vstupního odpadu. Spalovna v Malešicích přitom vyprodukuje 65 až 70 tisíc tun škváry ročně. Tento odpad odvážíme na skládku a platíme za skládkování kolem 40 milionů korun ročně,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí. „Přitom díky výzkumu a vývoji moderních technologií je možné ze škváry dnes dále separovat kovy a přeměnit škváru na stavební surovinu, která může nahradit těžené přírodní suroviny,“ dodává náměstek Hlubuček.

V případě malešické spalovny se v tuto chvíli dokončuje studie proveditelnosti. Odhadovaná investice na celou linku pro separaci kovů ze škváry je předběžně asi 250 milionů korun s odhadovanou návratností 4 až 9 let. Očištěná škvára má zároveň prokazatelně dobré vlastnosti pro stavebnictví například jako podkladová vrstva u pozemních komunikací. Využití škváry jako stavebního materiálu však v České republice dosud brání platná legislativa.

„Je třeba, aby se změnilo legislativní zařazení škváry z odpadu na surovinu. Samozřejmě za splnění přísných ekologických požadavků a norem na očištěnou škváru včetně specifických podmínek pro bezpečné využití škváry jako podkladové vrstvy u pozemních komunikací,“ vysvětluje Petr Hlubuček.

Po schválení nové vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady by tak mělo být využívání škváry jako suroviny možné. Pro stavební využití je ovšem nutné předřadit účinnou separaci kovů. Jde o technologicky vysoce inovativní přístup, který je v současnosti v praxi pouze v několika málo městech, například v dánské Kodani.

„Nebavíme se ale zdaleka jen ekonomické stránce, ale především o významných ekologických přínosech. Zaprvé můžeme získat až 1 500 tun neželezných kovů, čímž bychom výrazně přispěli ke splnění recyklačních cílů, které nám nově ukládá odpadový zákon. Zadruhé pak získání kovů a stavební využití škváry může přispět úsporou až desítek tisíc tun emisí CO2,“ uzavírá náměstek primátora Petr Hlubuček.