PR Vinořský park

Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 3/1982 Sb. NVP

Katastrální území: Vinoř (Praha 9)

Rozloha: 34,1 ha

Dúvod ochrany: Krajinářsky významné údolí lemované výchozy svrchnokřídových pískovců, staré dubové porosty a porosty bažinných olšin.

Plán péče schválen: 26.4.2000

Fotodokumentace: 

Charakteristika území: 

Zámecký park ve Vinoři založili v první polovině 18. století Chotkové. Na park navazovala obora a několika alejemi byl později celý areál propojen s bažantnicí u Satalic a dalšími krajinnými prvky v okolí. Ve druhé polovině 19. století byly park i přilehlá část obory upraveny v přírodně krajinářském stylu, celkový ráz barokní kompozice však zůstal v mnoha rysech zachován.

Areál vinořského parku a obory se rozkládá v několika vlhkých k severu se sbíhajících skalnatých roklích. Na severozápadním okraji stojí vinořský zámek, na který navazoval vlastní park. Zatímco veřejnosti nepřístupná část bezprostředně pod zámkem je dodnes udržována, většina lučních partií v údolí Vinořského potoka přirozeně zarůstá náletovými dřevinami a na doby parku poukazují jen mohutné, kdysi solitérní stromy a několik kamenných mostků.

V odlehlejších částech roklí najdeme hodnotné lesní porosty s převahou lípy, javoru mléče a jasanu, s mnoha starými duby. Dna roklí vyplňují převážně mokřady a prameniště porostlé olší lepkavou. Pozoruhodné jsou dva silné puklinové prameny na severním úpatí Hradiště. Pestrou mozaiku doplňují tři rybníky a četné výchozy křídových pískovců. Rostlinná společenstva území jsou dnes vesměs druhotná, zato je však Vinořský park významným útočištěm mnoha druhů živočichů - zejména hmyzu a ptactva. O to významnějším, že jde o jednu z nemnoha lesních ploch v severovýchodní části Prahy.

V bezprostředním sousedství parku se nachází několik významných archeologických lokalit - především ostroh Hradiště, vklíněný od jihu mezi rokle, a plošina “Kamenný stůl” nad severovýchodním okrajem areálu.

Území ale sužuje také řada problémů. Jedním z největších je množství živin, které jsou do roklí splachovány z okolních silně hnojených polí. Díky těmto živinám dominují v některých partiích nitrofilní společenstva s kopřivou dvoudomou v bylinném a bezem černým v keřovém patře.