|
Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace | ||||||
|
Zřizovací předpis: Vyhláška č. 12/1964 Sb. NVP | ||||||
|
Katastrální území: Dolní Liboc (Praha 6) | ||||||
|
Rozloha: 25,35 ha
| ||||||
| Důvod ochrany: Cenný krajinný celek, hluboká skalní soutěska v buližnících vytvářející kontrastující mikroklima, na které reaguje rozdílně utvářené rostlinstvo. Na plošinách nad soutěskou pozůstatky valů slovanského hradiště zaniklého na přelomu 9. a 10 století. Hradiště je vyhlášeno národní kulturní památkou. | ||||||
|
Charakteristika území: | ||||||
|
Chráněné území tvoří jednak asi 2 km dlouhý průlom Šáreckého potoka tvrdými algonkickými buližníky vytvářející dvě bizardní skalní soutěsky, dále pak náhorní plošina nad touto soutěskou. Tyto geomorfologické poměry vytvářejí na skalních stěnách s jižní expozicí a na náhorní plošině podmínky pro vznik a existenci pozoruhodných společenstev teplomilná vegetace skalních stepí. Na stěnách se severní expozicí a v inverzní poloze dna údolí pak naopak vznikla významná chladnomilná rostlinná a živočišná společenstva. V krátké aluviální nivě pod soutěskou se zachovaly pěkně vyvinuté přirozené meandry. Geologickou stavbu území tvoří algonkické buližníky a břidlice, na východním okraji území vrstvy ordovické (břidlice a křemene), v ochranném pásmu místy křídové pískovce Přirozené dubohabrové háje na okrajích skalních plošin jsou silně redukovány, takže výslunné stráně, např. na Kozákově a Šestákově skále, tvořící známý “Džbán”, jsou porostlé teplomilnou xerotermní květenou, společenstvy skalních stepí s koniklecem lučním načervenalým (Pulsatilla pratensis ssp. nigricans), kavylem Ivanovým (Stipa joannis) a hlavně tařicí skalní (Alyssum saxatile). V xerotermní vegetci se dále vyskytuje řada dalších chráněných a vzácných druhů lišejníků a játrovek V údolích jsou zbytky přirozených potočních olšin a na severních zastíněných skalách četné vzácné druhy kapradin. Významná je i fauna tohoto území. Na výslunných teplých plochách stepního charakteru žije řada druh stepních a lesostepních měkkýšů a hmyzu. Na chladném dně údolí a u paty severních expozic skal byly naopak zjištěny druhy montánní, zvířena bezobratlých v lesních partiích se neliší od této zvířeny v ostatních podobných lesích středních Čech. Fauna obratlovců má typické druhy lesních a křovitých strání teplých poloh. Žije zde řada druhů ptáků včetně druhů chráněných, uvádí se např. pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bělořit šedý (Oenathe oenathe) a vzácně i slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Také entomologicky je Šárka bohatá (otakárci, roháči). Území přírodní rezervace je pravidelně udržováno postupy, které do určité míry napodobují dřívější hospodaření, využívání této člověkem, včetně řízené pastvy stádem ovcí a koz. Šárka je významnou lokalitou archeologickou (osídlení paleolitickým člověkem, neolitická keramika volutová, šárecké hradiště na Šestákově skále) známou i za hranicemi. Slovanské hradiště postupně zaniklo na přelomu 9. a 10. století. Území je současně národní kulturní památkou, svým přírodním a historickým významem patří nejvýznamnějším lokalitám svého druhu v ČR. | ||||||
|
Prosíme, nezkracujte si cestu průchodem skalními svahy. Nevjíždějte na náhorní plošiny na kolech. Zvyšujete tak nebezpečí eroze půdy, hrozí nevratná poškození přírodní rezervace! Děkujeme Vám.
| ||||||
|
Foto: Archiv odboru ochrany prostředí | ||||||
|
|
PR Divoká Šárka
přírodní rezervace
