Pražské studánky – Krejcárek, 2014
Pražské studánky – studánka Krejcárek, ilustr. foto
Studánka patří mezi nejnověji upravené prameny v Praze. Leží na severním svahu žižkovského hřbetu, v místě zvaném Na Krejcárku či Krejcárek, těsně u spodní (severní) parkové cesty. Je to drobná terénní bahnitá deprese, při údržbě uměle prohloubená, zakrytá jednoduchou dřevěnou stříškou na čtyřech kůlech. Od vlastního zdroje je ručně vyhrabána drobná stružka. Odtok je sveden podél parkové cesty a trubním propustkem pod ní. Voda vytéká volně na terén po svahu a ztrácí se v terénu. Studánka je značně zanesená sezónním opadem a zabahněná. Lokalita byla do seznamu zařezena na základě upozornění místních obyvatel.
Městská část Praha 3 Katastrální území: Žižkov. Upřesnění polohy: Studánka leží na severním svahu žižkovského hřbetu, v místě zvaném Na Krejcárku či Krejcárek, těsně u spodní (severní) parkové cesty. |
|
Poslední aktualizace k: 5/2014.
Kontakt: MHMP, Odbor ochrany prostředí, e-mail: ocp@praha.eu, Tel.: 23600 5819.
Zajímavosti, poznámky
- název též Pod Pražačkou;
- Dle pozorování je studánka v maximální míře využívána místním ptactvem a za krátkou dobu velmi oblíbena místními obyvateli.
- Místo je patrně sezónně udržováno.
Mapa, zajímavosti v okolí
Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):
- Okolí studánky tvoří Les Krejcárek, jehož zalesnění proběhlo v rámci projektu rekultivace severního svahu Žižkova v 70. letech 20. století.
- Dále směrem na západ se nachází vrch Vítkov s městským parkem. Na území parku se nachází Národní památník na Žižkově (s jezdeckou sochou Jana Žižky před tímto památníkem). Les Krejcárek je s Vítkovem spojen můstkem pro pěší.
- V blízkosti studánky vede značená cyklistická trasa č. 1 a je zde také dětské hřiště.
Literatura, další informační zdroje
Literatura:
-
Informační zdroje na internetu:
Informační letáky a brožury k dispozici (ke studánce nebo k zajímavostem v okolí):
Kvalita vody
Rok 2014:
Žižkovský hřbet je tvořen velmi odolnými horninami skaleckých křemenců, jeho svahy polohami ordovických šáreckých břidlic. Šárecké břidlice jsou tmavošedé jílovitopísčité slídnaté, relativně odolné vůči zvětrávání, ne však v porovnání se skaleckými křemenci.
Souvrství šáreckých břidlice vytváří kolektor s omezenou puklinovou propustností a s velmi malou vododajností. Zvýšená propustnost je pouze v přípovrchové zóně zvětralina a rozpojení puklin. Drobné průsaky omezeného puklinového kolektoru pronikají do svahových hlinitých uloženin na severním svahu a pronikají na povrch v místech lokálních depresí. Doplňování kolektoru zajišťuje pouze infiltrace srážek ve výše položených partiích na temeni žižkovského hřbetu.
Podzemní voda je typicky středně až silně mineralizovaná, tvrdá (vysoký obsah Ca a Mg), hydrochemického typu Ca-HCO3, až Ca‑HCO3‑SO4,s neutrální až mírně kyselou reakcí vlivem zvětrávání sulfidů. Zvýšený obsah síranů v podzemní vodě je přirozený. Chemismus podzemní vody vykazuje ovlivnění podpovrchovými podzemními vodami kvartérního pokryvu ovlivněnými antropogenním znečištěním. Typicky zdroji znečištění jsou solení komunikací a úniky z veřejné kanalizace. Podzemní voda tak vykazuje zvýšené obsahy chloridů, dusičnanů a sodíku. Voda nevyhovuje požadavkům na pitnou vodu.
Vydatnost pramene je poměrně malá, pohybuje se zpravidla pod 0,01 l/s a bude kolísat v závislosti na infiltraci srážek.
- 2. července 2014
- 2. července 2014
(průměr: 2.43; 204 hodnocení)