[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]

Pražské studánky - Žofinka - fotogalerie

POPIS

Pramen umístěn excentricky na plošině, vyložené žulovými kameny a částečně zapuštěné do svahu. Kruhová jímka z žulových kostek o průměru 65 cm, hluboká 62 cm, na dně listí. Voda odtéká pod dlážděným prostranstvím do potoka. Ve stěně studánky nad hladinou vody plastová trubka („husí krk“) bez vody – snad sloužící za určitých okolností jako přítok. Nad studánkou stříška z prken na třech kovových podpěrách, jejímž základem je kolo od vozu. Přístup po dřevěné lávce.


ZAJÍMAVOSTI
Studánka byla vybudována Eduardem Urešem na konci 70. let na žádost lesního Macháčka, protože bažina podmačovala cestu (při tom objeveny základy starší zaniklé studánky). Původně šlo pouze o hlinitou jímku s gumovou hadicí. Roku 1980 zde byla postavena vybetonovaná jímka s kamenným stropem a zděnou cihlovou čelní přehradou s trubkovým přepadem, ta byla přestavěna v roce 1983 a znovu po poškození mrazem 1985. Současná podoba, kterou vytvořily zaměstnanci Lesů hl. m. Prahy, pochází z poč. 90. let, opravena byla někdy mezi lety 2001 – 2005. Jméno pravděpodobně souvisí s nedalekou studánkou Václavkou (Žofie Bavorská - 2. manželka krále Václava IV.). Název též Pod Novým hradem.

Pražské studánky - Žofinka - orientační mapka

Odkaz do dynamické mapy

Městská část Praha-Kunratice
Katastrální území: Kunratice
Upřesnění polohy: V nivě Kunratického potoka západně pod ostrohem Nového hradu. Severozápadně od „Lávky pod hradem“, na levé straně potoka asi 10 m od cesty.

 

Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):

Studánka je součástí přírodní památky Údolí Kunratického potoka.
Po druhé straně potoka prochází žlutá turistická značená stezka z Roztyl do Kunratic.
V areálu Kunratického lesa se nalézají další studánky: Habrovka, Krychle, Václavka, Urešova studánka.
(aktualizováno 2005)

Informace:

MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.

Literatura:
· Jelínek Jan: Žofinka nezanikla - Rudé právo 4. 6. 1983
· Kolářová B.: Studánkář - Večerní Praha 23. 8. 1982
· Ureš Eduard: Pražské studánky - Lidová demokracie 4. 8. 1977
· Ureš Eduard: Studánky a vývěry vody v obvodu Prahy 4 – rukopis, 1983 ? (str. 12)
· Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 13)
· Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 19, 30)
· ??: Slzy lesa - Večerní Praha 28. 4. 1980

 

Kvalita podzemní vody ve studánce

Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato –hořečnato – uhličitano – síranového typu s neutrálním pH a středně vysokou mineralizací. Dosud však nebyl proveden úplný chemický rozbor podzemní vody na hlavní kationy a anionty.

Obsahy dusičnanů a chloridů jsou vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. U dusičnanů chloridů je překročení přibližně o 10%. Chloridy pravděpodobně pocházejí ze zimního solení vozovek.
Nárazově byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií a bakterií Escherischia coli, což indikuje přítomnost fekálního znečištění, které v okolí tohoto pramene prosakuje do horninového prostředí a podzemních vod. Také byly v podzemní vodě naměřeny zvýšené počty psychrofilních bakterií, což dokládá průsak povrchové vody do této studánky.
Ostatní možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly v této studánce zjištěny v nadlimitním množství.

Vydatnost tohoto pramene do 0,2 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.

Trendy: koncentrace chloridů stagnují, počty fekálních bakterií kolísají, takže je nutno konstatovat, že nárazově dochází k přítoku znečištěné vody do studánky.

Rozbory vody v pražských studánkách provádí   Logo OPV provádějící rozbory vody