[ Úvodní stránka | Abecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]
|
Popis: Přírodní tůňka zhruba trojúhelníkového tvaru, dlouhá 70 cm, v nejširším místě 50 cm, hluboká 11 cm. Na odtokové straně přehrazena volně loženými kameny, porostlými mechem. Zajímavosti: Aktualizace březen 2010 |
Odkaz do dynamické mapy Městská část Praha-Řeporyje |
Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):
Součást CHKO Český kras, přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj, regionálního biocentra, evropsky významné lokality a přírodní rezervace Radotínské údolí.
V těsném sousedství leží Karlova studánka, v nedaleké Zadní Kopanině pak V Chaloupkách, U rybníka a Nad rybníkem.
Cca 0,5 km jižně prochází červeně značená turistická stezka z Lochkova do Chotče.
Další informace:
MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.
Literatura:
Filip Bedřich: Podzemní vody a prameny v okolí Kladna - Vodopis čsl. republiky, řada VII, seš. 8, sv. 168 – VÚV, Praha 1957 (str. 40)
Kadlecová Renáta, Žák Karel: Krasové prameny Českého krasu - In: Český kras XXIV - Muzeum Českého krasu, Beroun 1998 (str. 26 – „Zadní Kopanina – proti pramenu ČHMÚ”)
Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 153)
Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32, Praha 1987 (str. 19)
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 21, 33)
Kvalita podzemní vody ve studánce
Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato – uhličitanového typu s neutrálním pH a středně vysokou mineralizací. Dosud však nebyl proveden úplný chemický rozbor podzemní vody na hlavní kationy a anionty.
Z hlediska analyzovaných chemických složek podzemní voda vyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb. o pitné vodě. Dříve nárazově zvýšené obsahy iontů železa v posledních letech klesly pod limitní hodnotu (0,2 mg/l).
V podzemní vodě z této studánky jsou nárazově naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií, což může prokazovat přítomnost znečištění z povrchu, které v okolí tohoto pramene prosakuje do horninového prostředí a podzemních vod.
Ostatní možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly v této studánce sledovány.
Vydatnost tohoto pramene je do 0,1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.
Trendy: počty koliformních bakterií stoupají, takže lze konstatovat, že nárazově dochází k přítoku znečištěné vody do studánky.
