[ Úvodní stránkaAbecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]

Pražské studánky - Pod Kesnerkou - fotogalerie

Popis:

Zděná studánka 85 x 108 cm je postavená z žulových kostek a krytá pultovou střechou z betonových desek. Výška vpředu je 70 cm, zadní strana je zapuštěna do mírného svahu. V přední stěně se nalézá 45 cm široký otvor v celé výšce stavby, kterým odtéká voda. Hloubka vody až 35 cm, na dně velké balvany. Odtok žlábkem ze žulových kostek, dále pak přirozená stružka.

Zajímavosti:
Původní divoký vývěr zpod kořenů byl zachycen do studánky někdy koncem 80. či v 90. letech 20. stol. pravděpodobně svépomocí místních obyvatel.
• Jméno studánka je odvozeno od názvu přilehlé ulice - se zaniklou usedlostí Kesnerka nemá nic společného.

orientační mapka Prahy - katastrální území Smíchov

Odkaz do dynamické mapy

Městská část Praha 5
Katastrální území:
Smíchov
Upřesnění polohy: Studánka leží v lese 15 m nad silnicí Pod Kesnerkou (pod ulicí Pajerovou), 25 m jihozápadně od rohu zahrady čp. 2826/29.

 


Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):

Nedaleko studánky radlický židovský hřbitov.

 

Další informace:

MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.

Literatura:
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 32)


Kvalita podzemní vody ve studánce:

Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato –hořečnato – uhličitano – síranového typu s neutrálním pH a středně vysokou mineralizací. Dosud však nebyl proveden úplný chemický rozbor podzemní vody na hlavní kationy a anionty.

Obsahy chloridů jsou vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě, a to o více než 10 %. Chloridy pravděpodobně pocházejí ze zimního solení vozovek.
Zároveň byly v podzemní vodě z této studánky naměřeny nárazově zvýšené počty koliformních bakterií, Enterokoků a bakterií Escherischia coli, což může prokazovat opakovanou kontaminaci  fekálním znečištěním, které v okolí tohoto pramene prosakuje (např. z kanalizace) do horninového prostředí a podzemních vod. Také byly v podzemní vodě naměřeny zvýšené počty psychrofilních bakterií, což dokládá průsak povrchové vody do této studánky.
Ostatní možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly v této studánce sledovány.

Vydatnost tohoto pramene je přibližně do 0,1 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.

Trendy: počty fekálních i psychrofilních bakterií stoupají, takže lze konstatovat, že nárazově dochází k přítoku znečištěné vody do studánky.