[ Úvodní stránkaAbecední seznam a rejstřík | Seznam v členění podle městských částí | Mapka ]

Pražské studánky - Nad chaloupkou - fotogalerie

Popis:

V levé části výklenku stojí litinová pumpa, vedle ní obdélný otvor 42 x 70 cm k hladině vody. Voda vytéká z mírně klenuté štoly široké cca 80 cm, zhruba stejně tak vysoké, kde hloubka vody je 0,5 m. Štola je orientována jižním směrem a po 12 m údajně končí závalem.
Výklenek se studnou je zastřešen betonovou deskou.
Název též Pod bateriemi.

Zajímavosti:
Tato štola někdy chybně považována za Štolu VII Hradního vodovodu (zaniklá - ležela 370 m východněji).

 

orientační mapka Prahy - katastrální území Střešovice

Odkaz do dynamické mapy

Městská část Praha 6
Katastrální území:
Střešovice
Upřesnění polohy: V opěrné zdi usedlosti čp. 21 za pensionem Chaloupka v ul. Pod bateriemi, při schodech do ul. U šesté baterie.

Zajímavosti v okolí (chráněná území, naučné stezky, cyklistické trasy aj.):

Studánka je součástí malebného, avšak dnes již velmi narušeného urbanistického celku Starých Střešovic. Leží při hranici přírodní památky Střešovické skály.

 

Další informace:

MHMP, Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, e-mail: mzo@praha.eu, Tel.: 23600 5822.

Literatura:
Kovařík Petr: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska - Nakladatelství LN, Praha 1998 (str. 152)
Tesař O., Součková M.: Inventarizace zdrojů podzemních vod využitelných jako voda užitková ve Velké Praze (+ Seznam registrovaných zdrojů) - IKE s.r.o.,  Praha 1995
Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy - VÚV T.G.Masaryka, Praha 1993 (str. 23, 37, 93-94, 97)

Kvalita podzemní vody ve studánce:

Podzemní voda v této studánce je pravděpodobně chemického typu vápenato –hořečnato – uhličitano – síranového typu se slabě alkalickým pH a relativně nízkou mineralizací. Dosud však nebyl proveden úplný chemický rozbor podzemní vody na hlavní
kationy a anionty.

Obsahy dusičnanů je nárazově vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě, a to až o něcolik %, což svědčí o mírném znečištění z okolních zemědělských ploch.
Zároveň byly v podzemní vodě z této studánky také nárazově zjištěny slabě zvýšené počty koliformních bakterií, Enterokoků a bakterií Escherischia coli, což může být znamenat průsak fekální odpadní vody do této studánky.
Ostatní možné antropogenní kontaminanty (těžké a toxické kovy, ropné látky a chlorované uhlovodíky) zatím nebyly v této studánce sledovány.

Vydatnost tohoto pramene je přibližně 3 l/s. Vzhledem ke sníženým ovzdušným srážkám v posledních letech však tato vydatnost postupně klesá.

Trendy: koncentrace dusičnanů klesají, ale počty fekálních bakterií kolísají, takže lze konstatovat, že nárazově dochází k přítoku slabě znečištěné vody do studánky.