park na vrchu Vítkově, ilustrační foto
Hlavní dominantou parku Na vrchu Vítkově je Národní památník vybudovaný mezi roky 1928-1932 (od roku 1952 s jezdeckou sochou Jana Žižky), který je Národní kulturní památkou. Na severním úpatí svahu se nachází Vojenský historický ústav a Armádní muzeum. Horní promenádní cesta i svahy Vítkova poskytují příjemné místo jak k procházkám a odpočinku, tak i rozmanitému sportování. Pro rodiny s dětmi jsou v parku k dispozici dětská hřiště, závěsné houpačky i pikniková místa.
Orientační mapa parku
Park je celoročně veřejně přístupný
Vstup od Tachovského náměstí na jižní cestu
Jižní cesta podél hřiště pro rekreační míčové hry nad Tachovským náměstím
Jižní cesta
Pohled z jižní cesty na Žižkov a vysílač
Páteřní alej Vítkova z javorů stříbrných
Pohled alejí s pobytovou loukou směrem k památníku Vítkov
Pohled alejí směr Ohrada
Jižní cesta od basketbalového hřiště k ulici Kališnická
Houpačka v pohledu směrem na Žižkov
Rozvolněné skupiny dřevin v jižních svazích Vítkova
květnová luční směs u vchodu do zázemí zahradní údržby v parku
vyklíčený výsev záhonu letniček z osiva Lednická radost na pobytové louce
nová přírodní cesta pod fotbalovými hřišti, vedená ke sportovištím, osetá luční směsí
květnová louka z lučního osevu Paprsek, podél hlavního žul. schodiště k pam. Na Vítkově
květnová louka z lučního osevu Paprsek, podél hlavního žul. schodiště k pam. Na Vítkově
květnová louka z lučního osevu Paprsek, podél hlavního žul. schodiště k pam. Na Vítkově
osetý svah pod Thomayerovou vyhlídkou, lučni směs Paprsek
osetý svah pod Thomayerovou vyhlídkou, lučni směs Paprsek
nové piknikové místo uprostřed parku s výhledem na starý Žižkov
fitness sestava u tunýlku před parkovištěm u památníku Vítkov
Národní památník vybudovaný podle projektu arch. Jana Zázvorky byl stavěn na počest legionářů a vzniku republiky. První symbolický výkop pro položení základního kamene provedl Tomáš Garigue Masaryk 8. listopadu 1928 a stavba byla dokončena v roce 1932. Do roku 1938 pak pokračovaly práce na výzdobě interiéru. Práce na téměř dokončeném památníku přerušila německá okupace, kdy zde
bylo skladiště wehrmachtu a prostory byly značně zdevastovány. V červenci 1949 sem byly přeneseny ostatky neznámého bojovníka padlého v bojích na Dukle a uloženy do sarkofágu před památníkem. V červnu 1954 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda, k jehož zrušení došlo v březnu 1962. Před památníkem byla v roce 1950 odhalena jedna z největších bronzových jezdeckých soch na světě - pomník Jana Žižky od Bohumila Kafky. V roce 1962 byl Národní památník na Žižkově vyhlášen Národní kulturní památkou.
Počátkem 21. století prošel rekonstrukcí, po jejíž dokončení v říjnu 2009 byl opět zpřístupněn veřejnosti.
VHÚ Praha je vojenským, vědeckovýzkumným, muzejním a knihovním zařízením Ministerstva obrany ČR. Jeho posláním je, ve smyslu platných legislativních norem, soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a hmotné památky k dějinám našeho vojenství a armády, odborně o tyto fondy a sbírky pečovat, vědecky je zkoumat a zpracovávat. Nedílnou součástí VHÚ Praha jsou muzea a výstavní prostory. Jsou to Armádní muzeum Žižkov, Letecké muzeum Kbely, Vojenské technické muzeum Lešany a další externí výstavní prostory.
GPS: 50°5'14.454"N, 14°26'41.933"E; podrobnosti na: www.vhu.cz
Armádní muzeum je umístěno v Praze na Žižkově v historických budovách Památníku národního osvobození. Expozice muzea je rozčleněna do tří velkých celků. První zachycuje období první světové války, druhá část je věnována meziválečné Československé republice a jejím ozbrojeným silám a třetí výstavní prostor zachycuje období druhé světové války a mapuje účast Čechů a Slováků ve vojenských operacích na jejích frontách, v domácím odboji i na dalších akcích, které měly za cíl obnovu samostatnosti Československa.
Čtvrtá část je věnována příležitostným výstavám. Vedle zbraní je zde vystavena řada unikátních dobových stejnokrojů, praporů, řádů, vyznamenání a rovněž osobních památek na československé presidenty a přední představitele československé armády.
GPS: 50°5'15.098"N, 14°26'42.410"E; více na: www.vhu.cz
Dětské hřiště Vítek: GPS 50°5'26.992"N, 14°27'55.585"E
Hřiště pyramida (síťová pyramida): GPS: 50°5'26.681"N, 14°27'54.066"E
Dětské hřiště Duna: GPS: 50°5'26.072"N, 14°27'46.612"E
Závěsné houpačky:
č. 1 GPS: 50°5'24.918"N, 14°27'40.296"E
č. 2 GPS: 50°5'24.303"N, 14°27'37.756"E
č. 3 GPS: 50°5'23.456"N, 14°27'31.531"E
GPS: 50°5'22.165"N, 14°27'13.227"E
Sportovní hřiště pro rekreační basketbal (v roce 2016 obnovené, více) GPS: 50°5'23.133"N, 14°27'30.225"E
- občerstvení u dětského hřiště Vítek
- nekuřácká kavárna s terasou v budově Národního památníku (v létě středa-neděle, v zimě čtvrtek-neděle, více na http://www.cafevitkov.cz)
„žižkovské" (u Nových schodů) GPS: 50°5'15.557"N, 14°26'52.933"E
„karlínské" (Pražačka) GPS: 50°5'28.592"N, 14°27'51.254"E
"U Sportovního hřiště" GPS: 50°5'22.067"N, 14°27'32.755"E (nově od léta 2016)
Pítko u hřiště "Pyramida": GPS: 50°5'26.681"N, 14°27'54.066"E (v provozu od konce dubna do konce října)
Na plošině kolem památníku je nízká vegetace z keřů a travnaté plochy, místy osázené cibulovinami. Monumentalitu hlavní páteřní cesty umocňuje alej z javoru stříbrného. Svahy celého vrchu Vítkova jsou pokryty masivními porosty listnatých stromů v podrostu s hustými nárosty, nálety a keři. Z taxonů stromů zde převládá trnovník akát, javor mléč, javor babyka, pajasan žláznatý, jasan ztepilý, ojediněle dub letní a zimní,jírovec maďal, mahalebka obecná a hrušeň obecná. Z keřů se zde vyskytují střemchy, šeříky, dříny, svídy, ptačí zob, růže šípková, pámelníky a lísky. Svahy k severní vyhlídkové cestě jsou osázeny půdokryvnými rostlinami. Nově rekonstruované části v parku jsou doplňovány novými výsadbami stromů a keřů, také půdopokryvnou révou vinnou a travo-bylinnými
porosty.
Pohyb psů je upraven v souladu s Obecně závaznou vyhláškou hl. m. Prahy č. 6/2001 Sb. HMP, o ochraně veřejné zeleně. Psi v žádném případě nesmějí na dětská hřiště. V blízkosti dětských hřišť, květinových záhonů, ale také rybníků či jezírek, kde hnízdí vodní ptactvo, musejí být psi vždy na vodítku. Běhání psů bez vodítka je zakázáno i na cyklistických trasách a na některých dalších plochách. V místech, jako jsou např. rekreační louky, které lidé využívají k odpočinku, piknikům či ke hrám a kde je dovoleno vstupovat na trávu, by psi neměli kálet a měli by se pohybovat vždy v doprovodu pána. V ostatních částech parků mohou psi volně pobíhat pouze tam, kde je to označeno příslušným piktogramem zobrazeným na informační ceduli nebo namalovaným přímo na cestě.
Použité piktogramy:
| volné pobíhání psů povoleno  |
psa nutno vést na vodítku  |
zákaz vstupu psů |
vstup na trávník povolen  |
vstup na trávník zakázán  |
|---|
V dávných dobách pokrývaly vrch husté lesní porosty, které byly postupně při osidlování mýceny. Za vlády Karla IV. byly na svazích, později i na náhorní planině, zakládány vinice. Většina vinic náležela k duchovenským statkům, ostatní patřily německým a českým měšťanům, k nimž patřil i pražský konšel Vítek z Hory, po němž nese kopec své jméno.
Během třicetileté války byl vrch opevňován valy a ohradami a porosty vinic ničeny.
K největším devastacím došlo při vpádu pruských vojsk v roce 1757, ze kterého se zdejší vinice již nevzpamatovaly.
V devadesátých letech 19. století byl pověřen František Thomayer k přeměně západní roviny vrchu na městský sad. Ve východní části vrchu sad přecházel do neupravených partií, polí a kamenitých strání nad tratí. Úmysl spojit část těchto pozemků se stávajícími sady přerušila 1. světová válka. Ladem ležící pozemky, budící dojem venkova uprostřed města, přešly i do let první republiky, kdy byla část roviny využita k výstavbě sportovního areálu tělovýchovné jednoty Sokol Praha.
V meziválečném období bylo rozhodnuto vybudovat na nejvyšším bodě vrchu Vítkov národní památník, s jehož stavbou se započalo v roce 1929. Účel památníku vyžadoval zásadní změnu v dispozici parku, a tím i upravení větší části vrchu, přes jehož hřeben byla navržena parková třída, vedená osově na budovu památníku. Práce spojené s úpravou strání a rovin, vysázením okrasných dřevin a zřízením nových úseků cest byly dokončeny v roce 1938.
Park je celoročně veřejně přístupný.
Park náleží do skupiny ploch celopražského významu dle Koncepce péče o zeleň v hl.m. Praze
Nachází se na území MČ Praha 3 v katastrálním území Žižkov
Výměra dle pasportu zeleně (2009): 31,3 ha, Nadmořská výška: 210 - 260 m.n.m.
Vlastník: Hlavní město Praha, Odbor ochrany prostředí MHMP (OCP MHMP), Jungmannova 35/29, 110 00 Praha 1
Ochrana přírody a krajiny: -
Informace, kontakt: Magistrát hl.m. Prahy, Odbor ochrany prostředí MHMP,
Správa parku, povolenky akcí a povolení vjezdu (formuláře): Petra Špatenková, 23600 5816
Nejnovější k tématu Příroda a krajina: