Přikrmování není potřeba

Nejdůležitější je vědět, že dokonce i v zimě je v Praze pro vodní ptactvo dostatek přirozené potravy a právě ta je pro ně z hlediska výživy nejvhodnější. Pokud krmíte ptáky pečivem, neprospíváte jim, ba právě naopak. 

Jak může být pečivo ptákům nebezpečné?

  • Sůl obsažená v pečivu je pro ptáky jedovatá, stejně jim škodí cukr.
  • Velké kusy tvrdého pečiva mohou ptákům poranit jícen.
  • Staré pečivo bývá často plesnivé (ani si toho nemusíte všimnout) a plísně jsou pro ptáky silně toxické.
  • Pečivo ptákům zaplní žaludek a zažene u nich pocit hladu. Následkem toho pak ptáci nemají potřebu shánět si přirozenou potravu a to u nich vede k podvýživě. 
  • Deficit vitamínů má za následek různé nemoci. Nápadným a často pozorovatelným důsledkem nevhodné výživy kachen a labutí jsou deformace kostí a peří, tzv. andělská nemoc. 
  • Navíc ptáci po pečivu těžknou a ztrácí schopnost létat, což je také přímo ohrožuje na životě. Jednak nemohou snadno unikat predátorům a jednak pak často po vzletu neobratně manévrují. Můžeme pak pozorovat smutný obraz kachen a labutí narážejících do stromů, budov a jiných překážek. Pokud se stanete svědky podobného zoufalého výjevu, vězte, že je to takřka jistě důsledek překrmení pečivem.

Další dopady na životní prostředí

Ačkoli se po Praze poslední dobou objevují cedule jak krmit vodní ptactvo granulemi či zeleninou, tak i tato alternativa má svůj neblahý dopad. Nespotřebované zbytky housek a chleba (když nezůstanou ležet zrovna na břehu) ještě mohlou posloužit jako potrava rybám, ale zeleninou se živí potkani a další hlodavci, kterých bychom se ve městě naopak rádi zbavili. Přemnožení a potkani pak na jaře často hodují na kachních vejcích, paradoxně vykrmujeme tedy spolu s ptactvem i jeho predátora.

Přikrmování soustřeďuje na jedno místo mnohem více ptáků (zejména kachen), než by bylo přirozené. Zejména na stojatých vodách ptáci během mrazů přimrzají, snadno se stávají kořistí predátorů a čím početnější hejno na malé ploše, tím větší je riziko přenosu různých chorob. Navíc obrovské množství výkalů dokáže výrazně zhoršit kvalitu vody, což je problém zejména na menších nádržích. Velké množství kachen na jednom místě dokáže břehy nádrží zcela zbavit vegetace, která je chrání. Ty pak erodují a je potřeba je nákladně zpevňovat.

Místo krmení dalekohled

Kachny a labutě patří k Vltavě stejně neodmyslitelně, jako Karlův most. Ale budete možná překvapeni, kolik dalších druhů ptáků můžete v Praze kolem vody zahlédnout. Zkuste se tedy příště vybavit na vycházku spíše dalekohledem, než rohlíky. Bude se na co dívat.

A které vodní ptáky můžete zahlédnout?

Nejběžnější druhem krom kachny divoké jsou lysky černé a slípky zelenonohé. Na zimu k nám zalétá ze severní Evropy hvízdák eurasijský − středně velká kachna neobvyklého zabarvení a zdržují se tu v malém počtu i kachničky karolínské a mandarínské, které pravděpodobně unikly z chovů. Pro racky je dokonce Vltava v Praze nejvýznamnějším zimovištěm v ČR vůbec, zimuje tu racek chechtavý, racek bouřní, racek bělohlavý a racek stříbřitý. 

A dále je možné vidět husy velké a husice nilské, poláka velkého a chocholačku, morčáky, hoholy či volavky.

A není vyloučené ani překvapení v podobě výskytu neobvyklých druhů, které k nám zalétají výjimečně. 

Hodně štěstí při pozorování!