[ 2021 | 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 ]

2021

Hlavní město patří dlouhodobě k oblastem s vyšší mírou znečištění ovzduší. Hlavními zdroji znečištění ve městě jsou doprava a lokální topeniště na tuhá paliva provozovaná převážně v zástavbě starších rodinných domů. V roce 2021 se doprava podílela na celkových emisích oxidů dusíku (NOx) 71,9 %. V porovnání s desetiletým průměrem 2011–2020 panovaly v Praze v roce 2021 standardní rozptylové podmínky. Na území hl. m. Prahy nebyla v tomto roce vyhlášena regulace, varování ani smogová situace.

Roční imisní limity pro PM10 a PM2,5 nebyly v roce 2021, stejně jako v předchozích letech, překročeny na žádné ze stanic relevantních pro hodnocení ročních průměrných koncentrací. K překročení imisního limitu nedošlo ani na dopravních lokalitách, pro které býval v předešlých letech výskyt nadlimitních koncentrací typický. Koncentrace v roce 2021 byly v tomto období na druhé nejnižší úrovni po roce 2020, který byl z hlediska kvality ovzduší mimořádně příznivý. Vyšších koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 bylo dosahováno v chladném období roku, kdy obecně dochází k vyšším emisím tuhých znečišťujících lá­tek (TZL) v důsledku vytápění, vyšším emisím z dopravy a také k výskytu méně příznivých meteorologických podmínek pro rozptyl látek v ovzduší. V roce 2021 byly nejvyšší koncentrace PM10 a PM2,5 naměřeny v únoru, kdy panovaly mírně nepříznivé až nepříznivé podmínky. V únoru byly v několika dnech zaznamenány zvýšené koncentrace PM10 na celém území ČR i v souvislosti s přenosem písečných částic ze Sahary.

K nejvyššímu počtu překročení hodnoty 24hodinového imisního limitu došlo na dopravních stanicích Praha 10-Vršovice, Praha 10-Průmyslová a Praha 9-Vysočany, a městské pozaďové stanici Praha 1-nám. Republiky.  Nejvyšší hodnoty průměrné roční koncentrace PM10 byly v roce 2021 naměřeny na stanicích Praha 10-Vršovice (22,1 μg⋅m−3), Praha 8-Karlín (22,1 μg⋅m−3) a Praha 10- Průmyslová (22,1 μg⋅m−3).

Vývoj koncentrací NO2 na jednotlivých typech stanic vykazuje od roku 2011 setrvale pozvolný pokles. V roce 2021 lze však pozorovat mírný nárůst koncentrací, který v případě 19. nejvyšší hod. koncentrace NO2 znamenal nárůst do 10 % a v případě ročních průměrných hodnot činil nárůst cca 3 %. I přes tento nárůst nebyla v roce 2021 překročena hodnota hodinového imisního limitu NO2 na žádné stanici relevantní pro hodnocení. V roce 2021 nebyl podruhé v řadě překročen ani roční imisní limit pro NO2. Vyšší koncentrace NO2 se tradičně vyskytovaly v blízkosti frekventovaných komunikací s vyšší zástavbou, kde často dochází ke snížení plynulosti dopravy. Nejvyšší hodnoty roční průměrné koncentrace NO2 byly zaznamenávány na stanici Praha 9-Vysočany (hot spot) v souvislosti s vysokou intenzitou dopravy v bezprostřední blízkosti stanice.

Na žádné hodnocené lokalitě nebyl v roce 2021 překročen imisní limit pro benzo[a]pyren. Nejvyšší roční průměrní koncentrace byla zaznamenána na stanici Praha 10-Šrobárova. V meziročním srovnání došlo k nepatrnému nárůstu koncentrací benzo[a]pyrenu. Imisní limit pro benzo[a]pyren není na monitorovacích stanicích v Praze překračován od roku 2015.

V roce 2021 (v průměru za 3 roky 2019–2021) nebyl překročen imisní limit pro přízemní ozon na žádné ze šesti hodnocených stanic na území aglomerace. K nejvyššímu počtu překročení hodnoty imisního limitu na městské pozaďové stanici Praha 5-Stodůlky (20×), na předměstské pozaďové Praha 6-Suchdol (20×) a na předměstské pozaďové Praha 4 Libuš (16×). Rok 2021 se na počtu překročení za hodnocené tři roky 2019–2021 na všech pražských stanicích podílel nejméně. K překročení prahové hodnoty 180 μg·m−3 pro vyhlášení smogové situace na území Prahy nedošlo. Průměrná koncentrace na předměstských a městských stanicích v roce 2021 byla v rámci období let 2011–2021 nejnižší.

U všech ostatních sledovaných znečišťujících látek jsou imisní limity také plněny.

V roce 2021 byl na celkem 13 stanicích ČHMÚ vyhodnocen index kvality ovzduší (IKO). Na všech hodnocených stanicích převažoval první stupeň IKO (velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší), a to z 53 – 77 %. Druhý stupeň IKO (přijatelná kvalita ovzduší) se v roce 2021 vyskytoval ze 23 – 46 %.  Třetí stupeň IKO (zhoršená až špatná kvalita ovzduší) se vyskytoval pouze na dvou dopravních stanicích ve více než 1 %. Na ostatních stanicích byl pak výskyt třetího stupně pod 1 % případů.

Dobré rozptylové podmínky byly v roce 2021 zaznamenány ve 269 dnech (73,7 %), mírně nepříznivé rozptylové podmínky se vyskytly v 79 dnech (21,6 %), nepříznivé rozptylové podmínky pak v 17 dnech (4,7 %).

2020

Hlavní město Praha se dlouhodobě řadí k oblastem s vyšší úrovní znečištění ovzduší. Imisní zátěž souvisí především s výraznou dopravou a využíváním lokálních topenišť převážně v oblastech se starší zástavbou rodinných domů. Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) se v roce 2020 doprava podílela z 87,5 % a na celkových emisích oxidů dusíku (NOx) ze 70,4 %.

V topném období 2020 se pozitivně projevila modernizace skladby spalova­cích zařízení v domácnostech, která způsobila mírný pokles emisí oproti roku 2019 o cca 3 %.

V roce 2020 bylo oproti roku 2019 zaznamenáno snížení imisní zátěže u suspendovaných částic frakce PM2,5 a PM10, oxidu dusičitého a benzo(a)pyrenu. Důvodem byly dobré meteorologické podmínky, samotná změna v produkci emi­sí byla mnohem méně významná. Na území hl. m. Prahy nebyla v roce 2020 vyhlášena žádná regulace, varování ani smogová situace.

Roční imisní limity pro PM10 a PM2,5 nebyly v roce 2020, podobně jako v předešlých letech překročeny na žádné ze stanic, které byly relevantní pro vyhodnocení ročních průměrných koncentrací. Na dopravních stanicích v porovnání s desetiletým průměrem 2010–2019 poklesla 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace v roce 2020 o 26 %. Průměrná roční koncentrace PM10 poklesla v roce 2020 oproti desetiletému průměru koncentrací na předměstských a městských stanicích o 28 %, na dopravních stanicích o 25 %.

Nejvíce dnů s denní průměrnou koncentrací PM10 vyšší, než je hodnota imisního limitu, se vyskytlo v lednu a březnu, nicméně povolený počet 35 překročení hodnoty IL (50 μg⋅m−3) nebyl překročen na žádné stanici. Vyšších koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 je obecně dosahováno v chladném období roku, kdy dochází jak k vyšším emisím tuhých znečišťujících lá­tek (TZL) v důsledku vytápění a vyšším emisím z dopravy, tak i k výskytu méně příznivých meteorologických podmínek pro rozptyl látek v ovzduší. Na poklesu koncentrací suspendovaných částic v roce 2020 se významně podílel měsíc únor, kdy byly výjimečně měřeny velice nízké koncentrace a nedocházelo k překročení hodnoty imisního limitu. Tento měsíc byl z pohledu vlivu meteorologických podmínek velmi neobvyklý: převažovaly dobré rozptylové podmínky, mimořádně nadprůměrné teploty a nadnormální výskyt srážek, tj. kombinace tří zásadních faktorů silně snižující úroveň polutantů v ovzduší. Z dlouhodobějšího hlediska lze pokračující pokles koncentrací přisoudit i opatřením na emisních zdrojích, v roce 2020 lze navíc předpokládat, že pokles koncentrací byl ovlivněn i opatřeními spojenými s vyhlášením nouzových stavů v důsledku šíření nového typu koronaviru SARS-COV-2.

Roční imisní limit pro NO2 nebyl na území aglomerace Praha v roce 2020 překročen na žádné stanici ze 14 relevantních pro hodnocení. Nejvyšší hodnoty roční průměrné koncentrace NO2 jsou dlouhodobě zaznamenávány na stanici Praha 2-Legerova (hot spot) v souvislosti s vysokou intenzitou dopravy v bezprostřední blízkosti stanice a jejím umístěním v uličním kaňonu, kde je výrazně snížená možnost provětrávání. V roce 2020 nebyla na žádné stanici překročena hodnota hodinového imisního limitu NO2. Hodinový imisní limit nebyl překročen v Praze od roku 2012.  V meziročním porovnání 2019/20 došlo k poklesu průměrné roční koncentrace NO2 na všech typech stanic. Nejvýraznější pokles roční průměrné koncentrace NO2 nastal na dopravních stanicích, a to téměř o cca 20 %, což jasně poukazuje na pokles emisí NO2 z dopravy i díky omezenému pohybu souvisejícího s opatřeními vyhlášenými během nouzových stavů. V roce 2020 byly zaznamenány na všech stanicích v Praze nejnižší koncentrace NO2 za celé hodnocené období, i za celou dobu jejich měření, tj. od 90. let minulého století.

V meziročním srovnání došlo i k nepatrnému poklesu koncentrací benzo[a]pyrenu. Imisní limit nebyl na žádné z lokalit s platným ročním průměrem překročen. Oproti desetiletému průměru 2010–2019 došlo v roce 2020 k poklesu koncentrací benzo[a]pyrenu v průměru o cca 38 %. Na stanicích, kde je BaP v Praze dlouhodobě sledován, byly v roce 2020 zaznamenány nejnižší hodnoty průměrných ročních koncentrací za celou dobu měření. Imisní limit pro benzo[a]pyren na monitorovacích stanicích není v Praze překračován od roku 2015.

V roce 2020 (v průměru za 3 roky 2018–2020) byl překročen imisní limit pro přízemní O3 na pěti ze sedmi hodnocených stanic na území aglomerace. K překročení došlo na podobných stanicích jako v letech předešlých, tj. na stanicích Praha 5-Stodůlky (39×), Praha 6-Suchdol (35×), Praha 4‑Libuš (33×), Praha 8-Kobylisy (30×) a Praha 2-Riegrovy sady (28×). Nejnižší hodnoty koncentrací přízemního O3 jsou měřeny na dopravně zatížených stanicích, kde je přízemní O3 odbouráván chemickou reakcí s oxidem dusnatým. Nejnižší počet překročení hodnoty imisního limitu a nejnižší koncentrace byly naměřeny na dopravní stanici Praha 9-Vysočany. Rok 2020 se na počtu překročení za hodnocené tři roky 2018–2020 na všech pražských stanicích podílel nejméně. K překročení prahové hodnoty 180 μg·m−3 pro vyhlášení smogové situace na území Prahy nedošlo.

U všech ostatních sledovaných znečišťujících látek jsou imisní limity plněny.

V roce 2020 byl na 13 stanicích ČHMÚ vyhodnocen index kvality ovzduší (IKO). Na všech hodnocených stanicích převažoval v roce 2020 první stupeň indexu kvality ovzduší (IKO), tj. velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší (výskyt z 52 – 71 %). Druhý stupeň IKO (přijatelná kvalita ovzduší) se v roce 2020 vyskytoval ze 29 – 47 % na všech městských a předměstských stanicích.  Třetí stupeň IKO (zhoršená až špatná kvalita ovzduší) se vyskytoval na dvou dopravních stanicích ve více než v 1 %. Na ostatních stanicích byl pak výskyt třetího stupně pod 1 % případů.

2019

Hlavní město Praha dlouhodobě patří k oblastem s vyšší úrovní znečištění ovzduší. Překročení imisních limitů souvisí především se značnou dopravní zátěží a se spalováním tuhých paliv v domácnostech.

Měrné emise z dopravy na jednotku plochy jsou v Praze kvůli vysokým intenzitám silniční dopravy násobné ve srovnání s průměrem ČR. Ke špatné kvalitě ovzduší v husté zástavbě rodinných domů přispívá vzrůstající obliba používání krbů a krbových kamen. Přes významný podíl plynofikace tak zůstává zejména v okrajových částech města nezanedbatelná zátěž ovzduší z lokálních topenišť. Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) se v roce 2018 doprava podílela z 88 % a na celkových emisích oxidů dusíku (NOx) ze 72 %. Domácnosti na území aglomerace Praha přispěly k celkovým emisím TZL zhruba z 5 %.

V roce 2018 bylo v Praze vyprodukováno 6,41 t emisí CO2 ekv. na obyvatele (v roce 2017 6,54 kt, pokles u měrných emisí cca o 2 %, u celkových emisí pokles oproti roku 2017 o 1 %). Významným zdrojem těchto emisí je doprava spolu s energetickým sektorem. Převažujícím zdrojem emisí skleníkových plynů pocházejících z dopravy je individuální automobilová doprava, a to z důvodu nejvyšší automobilizace v ČR a dále z důvodu trvale rostoucího zájmu o využívání osobních automobilů  k dopravě po městě.

Imisní situace na území aglomerace Praha se v porovnání se situací v roce 2017 mírně zlepšila  u benzo(a)pyrenu, arsenu a olova, tj. znečišťujících látek vázaných na spalování fosilních paliv, důsledkem mírné a teplotně nadprůměrné zimy. Naopak u látek vázaných na dopravu (NO2, PM10 a PM2,5) imisní koncentrace nepatrně vzrostly. Oblasti s překročením imisních limitů byly v roce 2018 vymezeny na 97  % území města (v roce 2017 na 71,6 %). Vymezení těchto oblastí na území aglomerace Praha v roce 2018 je v naprosté většině zapříčiněno překročením imisního limitu pro ozon. Porovnání vývojových řad koncentrací znečišťujících látek i přesto ukazuje, že v nejvíce problematických parametrech dochází přes určité meziroční výkyvy k postupnému zlepšování kvality ovzduší.

V roce 2018 byl 24hodinový imisní limit PM10 překročen na šesti z 15 lokalit s dostatečným počtem dat pro hodnocení. K překročení 24hodinového imisního limitu došlo na lokalitách Letiště Praha, Praha 1 – náměstí Republiky, Praha 2 – Legerova, Praha 5 – Smíchov, Praha 8 – Karlín a Praha 10 – Vršovice. Roční imisní limit pro PM10 nebyl v roce 2018, podobně jako v předešlých letech, překročen na žádné z 15 lokalit, které byly relevantní pro vyhodnocení ročních koncentrací. Imisní limit pro průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 nebyl v roce 2018 překročen na žádné ze šesti stanic s dostatečným počtem dat pro hodnocení. Vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 je dosahováno především v chladném období roku, kdy dochází k vyšší produkci emisí tuhých znečišťujících látek v důsledku vyšší intenzity vytápění a vyšších emisí z dopravy a méně příznivým meteorologickým podmínkám pro rozptyl znečišťujících látek.

Koncentrací oxidu dusičitého (NO2) v celkovém trendu klesají, meziročně se však objevují výkyvy zejména v důsledku převažujících meteorologických a rozptylových podmínek. K překročení ročního imisního limitu pro NO2 došlo v roce 2018 pouze na dvou lokalitách ze 12 (2 dopravně nejvytíženějších lokalitách - Praha 2 – Legerova /hot spot/ a Praha 5 – Smíchov). V roce 2018 nebyla překročena hodnota hodinového imisního limitu 200 µg.m-3 na žádné lokalitě s dostatečným počtem dat pro hodnocení. Zvýšené koncentrace průměrných ročních koncentrací NO2 ve srovnání s pozaďovými obytnými lokalitami potvrzují význam zátěže pražského ovzduší emisemi z dopravy.

V meziročním srovnání došlo k nepatrnému poklesu koncentrací benzo[a]pyrenu. V roce 2018 byl překročen imisní limit pouze na lokalitě Praha Řeporyje. Pro koncentrace benzo[a]pyrenu je typické, že narůstají se začátkem topné sezony (září) a dosahují maximálních hodnot v zimních měsících. S koncem topné sezóny (květen) klesají až na minimum v letních měsících, kdy nepůsobí lokální sezonní zdroje a navíc do­chází k chemickému či fotochemickému rozkladu benzo[a]pyrenu.

V roce 2018 (v průměru za 3 roky 2016–2018) byl překročen imisní limit pro přízemní ozon na čtyřech ze šesti hodnocených stanic na území aglomerace. K překročení došlo na lokalitách Praha 5-Stodůlky, Praha 6-Suchdol, Praha 4-Libuš a Praha 2-Riegrovy sady. Nejnižší koncentrace byly naměřeny na dopravní stanici Praha 9-Vysočany, což odpovídá vzniku přízemního ozonu a průběhu jeho koncentrací. Zvýšení koncentrací přízemního ozónu souvisí s vyšší četností slunných dnů s teplotami nad 30 °C.

U všech dalších sledovaných znečišťujících látek jsou imisní limity plněny.

Kvalita ovzduší je významně ovlivňována meteorologickými podmínkami, které lze charakterizovat vyšší četností excesů a rychlých změn počasí zahrnující dlouhodobá suchá období vysokých teplot a krátká období intenzivních srážek.

2017

Porovnáním dostupných dat lze konstatovat, že na území Prahy dochází každoročně ke snížení celkového množství emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) a celkových emisích oxidů dusíku (NOx) se stejně jako v předchozích letech nejvíce podílela doprava (70 – 90 %). Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší zůstává problematické množství benzo(a)pyrenu, které je až  z 90 % vyprodukováno v lokálních topeništích spalujících uhlí a dřevo. 

Významným zdrojem skleníkových plynů v. Praze jsou energetické spalovací zdroje  a  doprava, přičemž měrné emise z dopravy na jednotku plochy jsou v Praze kvůli vysokým intenzitám silniční dopravy více než desetinásobné ve srovnání s průměrem ČR. Převažujícím zdrojem emisí skleníkových plynů pocházejících z dopravy je individuální automobilová doprava, a to z důvodu nejvyšší automobilizace v ČR dosahující 652 vozidel na 1 000 obyvatel v roce 2017 a dále z důvodu stoupající obliby používat k dopravě osobní automobily.

Imisní situace na území aglomerace Praha byla v porovnání se situací v roce 2016 horší. Příčinou byly  velmi nepříznivé rozptylové podmínky v prvních dvou měsících roku 2017, které vedly až ke vzniku několika smogových situací. Oblasti s překročením imisních limitů byly v roce 2017 vymezeny na 71,6 % území města.

V roce 2017 byl 24hodinový imisní limit PM10 překročen na pěti z 15 lokalit s dostatečným počtem dat pro hodnocení. K překročení 24hodinového imisního limitu došlo na lokalitách Praha 10 – Vršovice, Praha 5 – Smíchov, Praha 9 – Vysočany, Praha 8 – Karlín a Praha 10 – Průmyslová. Roční imisní limit pro PM10 nebyl v roce 2017, podobně jako v předešlých letech, překročen na žádné z 15 lokalit, které byly relevantní pro vyhodnocení ročních koncentrací. Vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 je obecně dosahováno v chladném období roku, kdy dochází jak k vyšším emisím tuhých znečišťujících látek v důsledku vyšší intenzity vytápění a vyšším emisím z dopravy, tak i k méně příznivým meteorologickým podmínkám pro rozptyl znečišťujících látek.

Imisní limit pro průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 nebyl v roce 2017 překročen na žádné ze šesti stanic s dostatečným počtem dat pro hodnocení. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny na stanici Praha 5 – Smíchov, která je klasifikována jako dopravní. Na této lokalitě je patrný vzestup průměrné roční koncentrace PM2,5 již od roku 2013.

V případě koncentrací oxidu dusičitého (NO2) bylo oproti roku 2016 zaznamenáno mírné zvýšení úrovně znečištění, přesto však dochází k překročení ročního imisního limitu pro NO2 pouze na dvou lokalitách ze 12.  Jedná se tradičně o dopravně nejvytíženější lokality Praha 2 – Legerova (hot spot) a Praha 5 – Smíchov. V roce 2017 byla hodnota hodinového imisního limitu 200 µg.m-3 překročena pouze na jedné z 12 lokalit relevantních pro hodnocení. Jednalo se o stanici Praha 2 – Legerova (hot spot). Povolený počet překročení 18x ročně v roce 2017 nebyl na žádné lokalitě překročen.

Koncentrace benzo[a]pyrenu jsou v roce 2017 v porovnání s hodnotami koncentrací v předešlých letech nepatrně vyšší, k překročení ročního imisního limitu však nedošlo na žádné ze sledovaných lokalit.

V roce 2017 (v průměru za 3 roky 2015–2017) byl imisní limit pro přízemní ozon překročen na třech ze šesti hodnocených stanic na území aglomerace Praha. K překročení došlo na lokalitách Praha 5 – Stodůlky, Praha 6 – Suchdol a Praha 4 – Libuš. U všech dalších sledovaných znečišťujících látek jsou imisní limity plněny.

2016

Na území města docházelo v roce 2016 k překračování imisního limitu suspendovaných částic PM10, benzo(a)pyrenu a v menší míře i oxidu dusičitého NO2. Stejně jako v předchozích letech byla i v tomto roce dominantním zdrojem znečišťování ovzduší doprava. Příčinou zvýšené úrovně znečištění ovzduší byly také lokální topeniště spalující tuhá paliva a emise z výstavby. V meziročním srovnání se projevil nárůst emisí ze zdrojů zajišťujících dodávky tepla, které byly vyšší z důvodu chladnějšího topného období v porovnání s r. 2015. Mobilní zdroje se podílely na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) cca 60 %, na celkových emisích oxidů dusíku (NOx) cca 70 %.

V roce 2016 se projevila stagnace 36. nejvyšší denní koncentrace i ročního průměru PM10. Imisní limit pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 nebyl v roce 2016 na území aglomerace Praha překročen ani na jedné ze 13 lokalit s dostatečným počtem dat pro hodnocení. Vyšších koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 a nejčastějšího překračování hodnoty 24hodinového imisního limitu PM10 je tradičně dosahováno v chladném období roku, kdy dochází jak k vyšším emisím tuhých látek (TZL) v důsledku vyšší intenzity vytápění a vyšším emisím z dopravy, tak i k méně příznivým meteorologickým podmínkám pro rozptyl znečišťujících látek.

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci suspendovaných částic PM2,5 nebyl v roce 2016 překročen ani na jedné stanici z pěti stanic s dostatečným počtem dat pro hodnocení. Nejvyšší koncentrace byla naměřena na stanici Praha 5-Smíchov, která je klasifikována jako dopravní. Na této lokalitě je v roce 2016 patrný vzestup průměrné roční koncentrace PM2,5 proti předchozímu roku, na stanici Praha 2-Legerova (hot spot) je naopak viditelný pokles této koncentrace. Celkově došlo v roce 2016 k mírnému poklesu imisních koncentrací PM2,5.

Hodinový imisní limit oxidu dusičitého (NO2) nebyl v roce 2016 překročen na žádné lokalitě z 10 relevantních pro vyhodnocení. V případě ročních imisních koncentrací oxidu dusičitého (NO2) bylo oproti roku 2015 zaznamenáno mírné snížení úrovně znečištění, přesto však stále dochází k překročení ročního imisního limitu pro NO2 na dvou lokalitách (Praha 2-Legerova /hot spot/ a Praha 5-Smíchov).

V roce 2016 nebyl imisní limit pro roční průměrnou koncentraci benzo[a]pyrenu překročen ani na jedné ze tří stanic. Koncentrace benzo[a]pyrenu byly v porovnání s předchozím rokem téměř na stejné úrovni.

V roce 2016 (v průměru za 3 roky 2014–2016) byl překročen imisní limit pro přízemní ozon na třech lokalitách (Praha 6-Suchdol, Praha 4-Libuš a Praha 5-Stodůlky). K překročení došlo poprvé od roku 2008. V roce 2015 byl přerušen stagnující trend a došlo k výraznému vzestupu počtu překročení hodnoty imisního limitu ozonu v průměru na lokalitu. V roce 2015 a 2016 byla tato skutečnost ovlivněna vysokými teplotami a slunečním zářením v letních měsících.

Pro ostatní látky znečišťující ovzduší, uvedené v legislativě (CO, SO2, benzen, těžké kovy), se daří dlouhodobě plnit imisní limity.

2015

Hlavní město Praha se dlouhodobě vyznačuje zvýšenou úrovní znečištění ovzduší. Na území města dochází k překračování imisního limitu pro oxid dusičitý NO2, suspendované částice PM10  a benzo(a)pyren. Jako hlavní příčinu zvýšené úrovně znečištění ovzduší na území pražské aglomerace lze jednoznačně označit automobilovou dopravu. Jelikož dopravně nejzatíženější komunikace v Praze často procházejí oblastmi s vysokou hustotou osídlení, je nadlimitními koncentracemi znečišťujících látek generovaných dopravou zatížena značná část obyvatel hlavního města. Porovnání vývojových řad koncentrací znečišťujících látek nicméně ukazuje, že v nejvíce problematických parametrech dochází přes určité meziroční výkyvy k postupnému zlepšování kvality ovzduší.

Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) se v roce 2015 doprava podílela z 92 % a na celkových emisích oxidů dusíku (NOx) ze 76 %. Domácnosti na území aglomerace Praha přispěly k celkovým emisích TZL zhruba ze 6 %.

Doprava spolu s energetickým sektorem je též významným zdrojem emisí skleníkových plynů. V Praze bylo v roce 2015 vyprodukováno 5,94 t emisí CO2 ekv. na obyvatele. Po stagnaci v letech 2010 – 2014 tak došlo k opětovnému nárůstu emisí. Zvýšení emisí souvisí především s větší produkcí el. energie získané s využitím procesů, které generují více skleníkových plynů.

Imisní situace na území aglomerace Praha se v porovnání se situací v roce 2014 mírně zlepšila.
V roce 2015 došlo k mírnému poklesu koncentrací suspendovaných částic PM10. Průměrné roční koncentrace i průměrné 24hodinové koncentrace PM10 byly na všech stanicích pod hodnotami imisních limitů. Na žádné ze sledovaných lokalit též nedošlo k překročení imisního limitu pro průměrnou roční imisní koncentraci suspendovaných částic PM2,5.

V případě koncentrací oxidu dusičitého (NO2) bylo oproti roku 2014 zaznamenáno mírné snížení úrovně znečištění, přesto však stále dochází k překročení ročního imisního limitu pro NO2 na dvou lokalitách (dopravních) ze 12. Hodnota imisního limitu pro max. hodinové imisní koncentrace NO2 byla na všech stanicích pod hodnotou zákonného limitu. Koncentrace benzo[a]pyrenu byly v roce 2015 v porovnání s hodnotami koncentrací v předešlých letech znatelně nižší, k překročení ročního imisního limitu nedošlo na žádné ze sledované lokalitě. Koncentrace ozonu v roce 2015 překročila povolený imisní limit pouze na jediné stanici (Praha 4 – Libuš). U všech dalších sledovaných znečišťujících látek jsou imisní limity plněny.

2014

Na území hl. města Prahy dochází k překračování imisních limitů pro suspendované částice, oxid dusičitý a benzo­(a)pyren. Překročení imisních limitů je způsobeno především značnou dopravní zátěží na komunikacích, v menší míře se na kvalitě ovzduší projevuje vliv lokálního vytápění a probíhající stavební činnosti. Nejvyšší podíl na celkových emisích (90 %) má u suspendovaných částic doprava, kde rozhodující složku tvoří resuspenze prachu z povrchu vozovek. U oxidů dusíku a těkavých organických látek je podíl dopravy nižší a stále se snižuje, aktuálně činí 72 % u NOx a 52 % u těkavých organických látek (VOC). Domácnosti a stavební činnost se na celkových emisích TZL podílejí 5 %.

Proti roku 2013 došlo k poklesu emisí u všech sledovaných znečišťujících látek. Největší pokles byl zaznamenán u emisí NOx z dopravy, kde se projevila poměrně rychlá obměna vozového parku, a u SO2  v souvislosti se snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napáječe Mělník - Praha) a nahrazováním tuhých paliv za zemní plyn.

Imisní situace na území aglomerace Praha se v porovnání se situací v roce 2013 mírně zlepšila.

V roce 2014 se průměrné roční koncentrace PM10 pohybovaly pod hodnotou imisního limitu. Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 byl překročen na šesti stanicích z patnácti. Imisní limit pro průměrnou roční imisní koncentraci suspendovaných částic PM2,5 byl překročen pouze na jedné stanici z pěti. Vysokých hodnot koncentrací suspendovaných částic PM10 i PM2,5 a nejčastější překračování hodnoty 24hodinového imisního limitu PM10 je obecně dosahováno v chladném období roku (na území Prahy v období leden - březen), kdy se negativně projevuje vliv méně příznivých meteorologických podmínek pro rozptyl znečišťujících látek a vyšší intenzita vytápění.

V roce 2014 došlo proti předchozímu roku k poklesu ročních koncentrací oxidu dusičitého (NO2). Roční imisní limit pro NO2 byl překročen pouze na dvou (dopravních) lokalitách ze čtrnácti. Hodnota hodinového imisního limitu pro NO2 byla překročena pouze na jedné lokalitě, přičemž počet překročení byl výrazně pod hodnotou zákonného limitu.

Koncentrace benzo[a]pyrenu jsou v roce 2014 srovnatelné s hodnotami koncentrací v předchozích letech, k mírnému překročení ročního imisního limitu došlo opět na jedné stanici. Koncentrace ozonu poprvé za hodnocené období nepřekračují povolený počet překročení imisního limitu na žádné z hodnocených stanic. U všech dalších sledovaných znečišťujících látek jsou imisní limity plněny.

2013

V aglomeraci Praha jsou dlouhodobě překračovány imisní limity pro suspendované částice, oxid dusičitý, benzo[a]pyren a přízemní ozon. Překračování imisních limitů souvisí se značnou dopravní zátěží hlavního města a vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) i celkových emisích oxidů dusíku (NOx) mají rozhodující podíl mobilní zdroje. Domácnosti na území aglomerace Praha se na emisích TZL a emisích částic PM10 podílejí pouze částečně, nicméně i jejich podíl na znečišťování ovzduší není zanedbatelný. Imisní situace v porovnání se situací v roce 2012 na území aglomerace Praha zůstala na přibližně podobné úrovni.

V roce 2013 došlo k mírnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic PM10, avšak průměrné roční koncentrace stále zůstávají pod hodnotou imisního limitu. Imisní limit pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 byl překročen na pěti stanicích z patnácti. Vysokých hodnot koncentrací suspendovaných částic PM10 i PM2,5 je tradičně dosahováno v chladném období roku, kdy dochází k vyšším emisím tuhých znečišťujících látek v důsledku vyšší intenzity vytápění a vyšším emisím z dopravy, tak i k méně příznivým meteorologickým podmínkám pro rozptyl znečišťujících látek. Imisní limit pro průměrnou roční imisní koncentraci suspendovaných části PM2,5 byl překročen pouze na jedné stanici ze čtyř.

V případě koncentrací oxidu dusičitého (NO2) nastal celkový pokles, roční imisní limit pro NO2 byl překročen pouze na jedné (dopravní) lokalitě. Hodnota hodinového imisního limitu pro NO2 byla překročena na dvou lokalitách, přičemž počet překročení byl pod hodnotou zákonného limitu. Koncentrace benzo[a]pyrenu v roce 2013 jsou srovnatelné s hodnotami koncentrací v předešlých letech, k překročení ročního imisního limitu došlo opět na jedné stanici. Koncentrace ozonu opakovaně překračují povolený počet překročení imisního limitu pouze na (pozaďové) stanici Praha 6 - Suchdol. Počty překročení hodnoty imisního limitu pro přízemní ozon zůstávají několik let na stanicích na území aglomerace Praha na přibližně stejné úrovni. U ostatních sledovaných znečišťujících látek jsou imisní limity plněny.

2012

V aglomeraci Praha jsou dlouhodobě překračovány imisní limity pro suspendované částice, oxid dusičitý, benzo(a)pyren a přízemní ozon. Většina překročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením hlavního města, ale i s vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů. Mobilní zdroje se podílí na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) z více než 85 %, na celkových emisích oxidů dusíku (NOx) cca ze 75 %. Domácnosti na území aglomerace Praha se na emisích TZL podílí téměř 6 %, na emisích částic PM10 16 %.

Imisní situace se v porovnání se situací v roce 2011 na území aglomerace Praha mírně zlepšila. Došlo k poklesu koncentrací suspendovaných částic PM10 a oxidu dusičitého NO2. Nicméně imisní limit pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 byl překročen na pěti stanicích ze 13, roční imisní limit pro NO2 byl překročen na dvou dopravních lokalitách. Koncentrace benzo(a)pyrenu v roce 2012 jsou srovnatelné s hodnotami koncentrací v předešlých letech, na jedné stanici opět došlo k překročení ročního imisního limitu. Koncentrace ozonu opakovaně překračují povolený počet překročení imisního limitu pouze na pozaďové stanici Praha 6 - Suchdol. Počty překročení hodnoty imisního limitu pro přízemní ozon zůstávají několik let na stanicích na území aglomerace Praha na přibližně stejné úrovni. Pro ostatní látky znečišťující ovzduší se daří imisní limity plnit.

2011

Po roce 1989 došlo v Praze k výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých částic, u ostatních sledovaných polutantů byl pokles málo významný. Přetrvává negativní vliv automobilové dopravy, která je nejvýznamnějším zdrojem emisí znečišťujících látek. Proto je kladen důraz na rozvoj rozsahu a kvality služeb městské hromadné dopravy s cílem redukce používání individuální automobilové dopravy.
Pokles emisí ze stacionárních zdrojů přispěl k tomu, že během posledních let nastalo určité zlepšení kvality ovzduší na území hlavního města. Kvalita ovzduší je však do značné míry ovlivňována rozptylovými podmínkami. Lepší rozptylové podmínky v letech 2008 a 2009 se významně spolupodílely na sníženém obsahu škodlivých látek v ovzduší. V roce 2010 však již natolik příznivé podmínky jako ve dvou předchozích letech nebyly, proto došlo k určitému zhoršení parametrů kvality ovzduší.

V roce 2011 se dále zvýšil podíl plochy města, kde byla překročena alespoň jedna limitní hodnota pro kvalitu ovzduší. Po příznivých letech 2008 a 2009, kdy tento podíl nedosahoval ani 10 %, v roce 2010 vzrostl na 28 % a v roce 2011 dosáhl  71 %. Přesto se stále ještě jedná o výrazně lepší hodnotu než v období do roku 2006, kdy se tento podíl pohyboval nad 90 %.

V roce 2011 nebyl překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci polétavého prachu frakce PM10 na žádné z měřicích stanic, stejně jako v letech 2008 a 2009, přičemž v roce 2010 byl limit překročen na jedné stanici.

Limit pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) byl v roce 2011 obdobně jako v roce 2010 překročen na pěti stanicích. ??? Byl také zaznamenán mírný nárůst ročních průměrných koncentrací NO2 kromě jediné na všech měřicích stanicích v Praze.

Podíl plochy města s nadlimitní úrovní znečištění ovzduší je nejvíce ovlivňován koncentracemi polycyklických aromatických uhlovodíků, reprezentovaných benzo(a)pyrenem (BaP). Jeho koncentrace jsou stále ještě na většině plochy města nad imisním limitem, je však možno zaznamenat pozitivní posun ve výši překročení limitu. Zatímco v roce 2006 činila průměrná koncentrace BaP na třech měřících stanicích 2,1 ng/m3, v posledních letech se průměr pohybuje jen mírně nad limitem 1 ng/m3.

2010

V Praze došlo v posledních 20 letech k výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých částic, u ostatních sledovaných polutantů byl pokles málo významný. Přetrvává negativní vliv automobilové dopravy, která je nejvýznamnějším zdrojem emisí znečišťujících látek. Proto je kladen důraz na rozvoj rozsahu a kvality služeb městské hromadné dopravy s cílem redukce používání individuální automobilové dopravy. Trend postupného mírného zlepšování imisních koncentrací byl i v roce 2010 zaznamenáván u polycyklických aromatických uhlovodíků. Přesto se i nadále projevuje u této látky negativní vliv individuálních topenišť na tuhá paliva, zejména v některých okrajových částech města.

Pokles emisí ze stacionárních zdrojů přispěl k tomu, že během posledních let nastalo zlepšení kvality ovzduší na území hlavního města. Lepší rozptylové podmínky, které se rovněž spolupodílely na snížení obsahu škodlivých látek v ovzduší, v roce 2010 však již natolik příznivé jako ve dvou předchozích letech nebyly.

V průběhu let 2008 a 2009 nebyl překročen imisní limit pro průměrnou roční koncentraci polétavého prachu (frakce PM10) na žádné z měřicích stanic. V roce 2010 došlo v případě polétavého prachu k překročení limitu pro průměrnou roční koncentraci na jedné stanici. Oproti předchozím dvěma letům vzrostl počet stanic s překročením limitu pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) na pět. Byl také zaznamenán mírný nárůst ročních průměrných koncentrací NO2 kromě jediné na všech měřicích stanicích v Praze.

V důsledku méně příznivých meteorologických a rozptylových podmínek a vlivem nejchladnější topné sezóny za posledních 10 let se v roce 2010 zvýšil podíl plochy města, kde byla překročena alespoň jedna limitní hodnota kvality ovzduší. Po příznivých letech 2008 a 2009, kdy tento podíl nedosahoval ani 10 %, v roce 2010 překročil 28 %. Přesto se jedná o výrazně lepší hodnotu než v období do roku 2006, kdy se tento podíl pohyboval nad 90 %.

2009

V Praze došlo v posledních 20 letech k výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého a tuhých částic, u ostatních sledovaných polutantů byl pokles málo významný. Přetrvává zejména negativní vliv automobilové dopravy. Neuspokojivý je vývoj u emisí polycyklických aromatických uhlovodíků, kde se stále, zejména v okrajových částech města, projevuje negativní vliv individuálních topenišť na tuhá paliva.

Z hlediska emisí z dopravy je nárůst dopravní zátěže částečně kompenzován modernizací vozového parku. Pozitivní vliv má i postupující výstavba nadřazeného komunikačního systému, byť její tempo není příliš uspokojivé. Nadále je kladen důraz na rozvoj rozsahu a kvality služeb městské hromadné dopravy s cílem redukce používání individuální automobilové dopravy.

Výše uvedené skutečnosti přispěly k tomu, že v posledních letech došlo k podstatnému zlepšení kvality ovzduší na území města. Na tento trend měly pozitivní vliv rovněž relativně dobré rozptylové podmínky.

Zatímco v roce 2006 byl překročen limit pro průměrnou roční koncentraci polétavého prachu frakce PM10 na 4 z 15 pražských monitorovacích stanic, v letech 2008 a 2009 již nedošlo k překročení tohoto limitu ani na jedné stanici. V roce 2006 byl překročen limit pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého (NO2) na šesti stanicích, v roce 2009 již jen na dvou stanicích (2008 na třech). V daném období značně poklesly naměřené hodnoty koncentrací obou těchto látek prakticky na všech stanicích, lze tedy hovořit o jevu celoplošném. Podobný vývoj byl zaznamenán i u limitu průměrných denních koncentrací PM10.

Podíl plochy města, na kterém je překročena alespoň jedna limitní hodnota kvality ovzduší, se do roku 2006 pohyboval nad 90 %. V roce 2008, a podle předběžného hodnocení i v roce 2009, to však bylo již méně než 8 %.

2008

Podařilo se mnohonásobně snížit emise základních znečišťujících látek do ovzduší ze stacionárních zdrojů. Například emise oxidu siřičitého se snížily za období od roku 1990 více než dvacetkrát. Projevuje se vliv snižování spotřeby tuhých paliv a instalace účinných technologií u větších zdrojů.

Přetrvává problém znečišťování ovzduší z automobilové dopravy. Dopravní zátěž na území města výrazně narůstá, za posledních dvacet let je zhruba dvojnásobná. Vliv tohoto nárůstu na kvalitu ovzduší a hluk je částečně kompenzován obměnou vozového parku vozidly s příznivějšími emisními parametry, stavbou nových okruhů mimo zástavbu, omezováním vjezdu do centra města i podporou hromadné dopravy. Dopravním opatřením v zájmu kvality prostředí i zdravého životního stylu obyvatel je podpora cyklistické dopravy a budování cyklostezek.

Na základě údajů z měření lze konstatovat, že kvalita ovzduší je po většinu roku uspokojivá. Limitní hodnoty jsou na některých stanicích překračovány pouze přechodně, zejména v případě jemné frakce tuhých částic (PM10), oxidu dusičitého a organických látek. V letním období jsou registrovány zvýšené koncentrace ozonu. V posledních letech však nedošlo k vyhlášení smogové situace a uplatnění regulačních opatření.

V okrajových částech města je kvalita výrazně lepší, nežli v centrální části a v okolí frekventovaných komunikací.