Vedoucí představitelé hlavního města v předloženém usnesení konstatovali fakt, že Česká republika se podpisem a ratifikací Pařížské dohody o ochraně klimatu zavázala ke společnému úsilí 195 států světa přijmout opatření ke zmírnění nárůstu globální teploty na méně než 2°C a pokud možno nepřekročení hranice 1,5°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

Vzhledem k tomu, že politika ochrany klimatu v České republice doposud harmonogram vystoupení ze závislosti na fosilních palivech nijak neřeší, ba současná vláda ani nepodporuje návrh Komise EU, aby členské země EU dosáhly v rámci Klimatického plánu EU uhlíkové neutrality do roku 2050, a dále i vzhledem k faktu, že hlavní město Praha je od roku 2018 členem mezinárodního sdružení Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima a přijalo závazek vypracování Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (tzv. SECAP), je důležité na úrovni hl. m. Prahy začít vytvářet taková opatření, která napomohou proces dekarbonizace nastartovat.

Pražští zastupitelé jsou přesvědčeni, že Česká republika i hlavní město Praha disponují značným potenciálem decentralizace energetických zdrojů, rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor, který zatím dostatečně nevyužívají, a nepovažují odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a dalších ekonomických aktivitách města za hrozbu – nýbrž za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou, pro život atraktivní metropoli.

Klimatický závazek Prahy spočívá v přijetí cíle snížit emise CO2 v hlavním městě o minimálně 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050.

Klimatický závazek spočívá zejména v přijetí souboru kroků, nutných k naplnění vytyčeného cíle. Opatření, která bude nutné zavést, se budou promítat do strategického a finančního plánování rozvoje města. Budou se týkat oblasti zdrojů elektřiny a tepla, udržitelné automobilové dopravy, hospodaření s odpady, technických standardů budov a nákupu a spotřeby výrobků.

Zavedení principů environmentálního účetnictví vyčíslí vliv rozpočtu hl. m. Prahy a jeho dílčích položek na uhlíkovou stopu. Výdaje na obnovu a rozvoj města tak budou před schválením v budoucnu posuzovány z hlediska dopadů na emise CO2.

V oblasti automobilové dopravy bude cílem zajistit do roku 2030 minimálně poloviční snížení jízd automobilů s dieselovými a benzínovými motory a jejich nahrazení vozidly s nízkoemisním pohonem (elektromobily, automobily na plynový a vodíkový pohon).

Nové budovy musí mít malou spotřebu energie a zároveň minimální produkci emisí skleníkových plynů při výstavbě i provozu včetně dopravy využívané následně uživateli budov.

Město také zavede přísné požadavky na uhlíkovou stopu při nákupu výrobků a služeb včetně dodávek elektrické energie a tepla. Nutností je změnit pravidla nákupu elektrické energie pro potřeby města tak, aby výrazně zvýhodnila využívání obnovitelných zdrojů energie. Cílem je pokrýt z obnovitelných zdrojů alespoň polovinu současných i budoucích potřeb města do roku 2030.

Všechny výše uvedené podmínky budou muset být dodržovány dodavateli, chtějí-li se ucházet o veřejné prostředky města (soutěže, dodávky, veřejné zakázky).

K omezování emisí skleníkových plynů také přispěje postupné zavedení cirkulární ekonomiky do každodenního života města s cílem postupně omezit produkci všech druhů odpadů, maximalizovat jejich recyklaci a, kde již není možná, využít alespoň jejich energetického potenciálu environmentálně šetrným způsobem.

Nedílnou součástí souboru navrhovaných kroků jsou i adaptační opatření na změny klimatu.

S plánováním a přípravou těchto opatření a rozhodnutí bude vedení města pomáhat Komise pro udržitelnou energii a klima, která bude fungovat ve čtyřech samostatných pracovních skupinách se zastoupením nejvyššího politického vedení města.